Michal David dostane vysoké státní vyznamenání. Ocenění pro ty nejlepší z nás.

No…..

Napsal jsem do své nové knihy fejeton Celebrita, který se myslím k dnešnímu dni tak nějak tématicky hodí. 🙂

Celebrita

Každá země má své vzory a své celebrity. Vzory nutně potřebujeme. Ty nejlepší, nejslavnější napodobujeme. Tací se snažíme být. Země bez hrdinů je prázdná. Říká mnohé, kdo koho za svůj vzor uctívá. Platí to o jednotlivci i národu jako celku.

Usmál jsem se kdysi, když za Čecha tisíciletí chtěli spoluobčané zvolit Járu Cimrmana. Bylo to zábavné a varující zároveň. Zábavné v kontrastu s vážným přístupem k volbě okolních států. A varující, zdali jsme vůbec pozitivních vzorů schopni. Bez švejkování a hospodského shazování všeho.

Ten Jára Cimrman měl mne připravit na volby mnohem horší. A já tenkrát hlas prozřetelnosti neslyšel a tak se nepřipravil.

Proto když se později  Michal David stal zlatým slavíkem a ještě později Miloš Zemen Prezidentem, myslel jsem, že omdlím. Přeci není možné, aby můj národ byl ve své většině tak pitomý a bez vkusu. Občanky a občané, Jára Cimrman byl možná ještě sranda. Miloš Zeman to už humor opravdu není.

Roky jsem nemohl uvěřit, že tací opravdu jsme. Dnes jsem pochopil.

Máme novou celebritu. Obrovské billboardy mne v Plzni zvou na setkání s novou hvězdou. Na začátku září, až se děti vrátí z prázdnin, mohu je vzít na besedu s Kájínkem. K doživotí odsouzený vrah a mnohačetný zlodějíček je teď ten, koho v Česku za celebritu uctíváme, kdo se na nás směje z billboardů. Několikanásobný vrah pořádá v divadle besedy a má větší návštěvu, než když ve stejném divadle hrají Shakespeara. Vypráví své příběhy z vězení a lidé se smějí. Vypráví, jak jako zlodějíček přechytračil policii a lidé tleskají.  A kdo vystojí frontu, smí se s ním vyfotit a možná dostane i podpis na pupík. Od Kájínka.

Je velmi vypovídající, koho národ uctívá, kdo je celebrita. Je určující koho chodíme oslavovat na besedy.  Co vyroste z našich dětí, kteří za nejlepší zážitek léta budou mít představení s Kájínkem ?  🙁