Chystal jsem se k tomuto článku už dlouho. Stavitelé dřevostaveb založili PR agenturu. V časopisech se od té doby objevuje jeden PR článek za druhým. V naprosté většině tyto články přinášejí informace velmi zavádějící, plytké a nepřesné. Touha napravovat mne vedla k počítači a tomuto blogu.

Předně musím napsat, že mne prakticky všechny technologie zajímají. Všechny sleduji a zkoumám. Jsme v ES zcela nezávislí. Žádnou technologii nevyrábíme. Jednoduše můžeme domy stavět z každého materiálu, který vybereme. Hledáme pro své klienty to nejlepší. Jednoduše věříme, že když dáme klientům to nejlepší, budeme pro ně nejlepším stavitelem.

Stavěli jsme domy z technologie Tesuz. Máme postavenou řadu domů z Veloxu a Durisolu. Stavěli jsme většinu zděných technologií i betonové skelety. Sledovali jsme podrobně různé typy panelů i polystyrénové tvárnice. A máme solidní zkušenost i s dřevostavbou. Dvacet let zkušenosti a přes dvanáct tisíc domů mně snad dává slušnou možnost přemýšlet nad jednotlivými materiály domů.

Ptají se mne různí lidé na otázku: Proč nestavíme dřevostavby ? Moje odpověď je jednoduchá a přímá. Nestavíme dřevostavby, protože jde o technologii nejméně dobrou pro stavbu rodinného domu. Jednoduše chceme stavět dobré domy, a to nám OSB desky na trámcích neumožňují.

Nejsem žádný bijec dřevostaveb. To vůbec ne. Dokonce jsem si jednu nedávno postavil. Stále se snažíme zůstat v aktuálních trendech. A zároveň stále sami pro sebe něco stavíme. Když jsem se tedy rozhodl stavět velkou garáž se dvěma apartmány pro hosty, rozhodl jsem se postavit vše z lehké konstrukce jako dřevostavbu.

Byla to hezká práce. Voňavá. Dřevěné desky i lepené profily, konstrukce krásně vonící. Stavba byla po základové desce suchým procesem a tedy rychlejší a jednodušší. Vlastně se mi ta technologie při samotné stavbě líbila moc. Kdybych vybíral technologii pro své pracovníky stavby a ne pro klienta, jistě bych stavěl výhradně dřevostavby.

Vše bylo fajn, až do momentu, kdy mně praskl a do vaty a konstrukce vytekl bojlér. I malá havárie vody mně připomněla, proč nemohu dřevostavbu doporučit klientům. Druhý argument nabízí horké letní dny. Přes okna se stavba ohřeje. Žádné noční ochlazení prostoru ze stěn, žádné příjemné klima vlhkosti uvolněné zděnou konstrukcí. Mám vedle sebe postavené tři stavby třemi různými technologiemi. Bydlení v dřevostavbě je v létě výrazně nejméně příjemné. Dvě letní noci jedna v dřevostavbě, druhá ve zděném a každý pochopí. Netřeba jediného slova. Toto poznání na vlastních pocitech rád skutečně nabízím.

Opustím na chvilku svoji stavbu. Co vlastně dřevostavbám vyčítám ?

Předně cenu. Vlastně bych dokázal klientům dřevostavby stavět, pokud by cena byla výrazně nižší nežli u zděných domů. Stejně jako jsou dřevostavby výrazně levnější třeba v USA.

Laický český pohled nižší cenu dřevostaveb předpokládá. Opak je však bohužel pravdou. V Česku není výrobce, který by dřevostavby stavěl levněji, nežli Ekonomky staví nízkoenergetické zděné domy. Stavět dřevostavbu za stejnou cenu jako zděný dům mně přijde přímo šílené.

Životnost. Naprosto zásadní argument je pro mne nízká životnost dřevostaveb. PR agentury, dřevostavby zastupující, plní média názory, že dřevostavba má stejnou životnost jako zděný dům. To je přirozeně nesmysl. Každý, kdo viděl dřevostavbu po 30 letech ví, jak velký je rozdíl mezi zděným domem a stavbou z dřevěných desek. Po třiceti letech je dřevostavba na konci své technické i morální životnosti.

S pohledu urbanistiky je krátká životnost dřevostaveb zásadní výhodou. Zajistí neustále moderní a trendy vzhled satelitů a sídelní výstavby v místech, kde dřevostavby převládají. Jenže to jsme zase u ceny. Pokud by byla cena třetinová zděnému domu, pak bych této úvaze rozuměl. Při vysokých cenách dřevěných domů považuji nízkou životnost za strašlivý handicap.

Náchylnost. Nemám dřevostavby rád pro jejich náročnost na obsluhu. Přetečená vana, či havárie vody je ve zděném domě nepříjemnost. Ve dřevostavbě doslova tragédie. Nosná konstrukce ze dřevěného profilu 12 * 8 cm je nesmírně náchylná na vodu. Při styku s vodou dochází ke kroucení, vytrhávání obkladových desek a k nevratné deformaci. Voda v izolační vatě působí zatuchlinu. Každá forma vody je problém. Vzdušná vlhkost z vaření a koupelen, drobné nehody, zatékání vinou třeba havárie komínu či nafoukaným sněhem. Vše hraničí s naprostým zničením domu.

Vyčítám dřevostavbám nižší likvidní cenu. Podívejte se do Srealit a porovnejte, za jaké ceny se prodávají zděné domy a za jaké dřevostavby. Při nutnosti prodat dřevostavbu je cena nižší o více nežli 20%. Ze stejného důvodu také dřevostavby podhodnocují znalci hypotéčních bank. Dřevostavba jednoduše není likvidní. Tedy pořizovací cena stejná, prodejní výrazně nižší. A z toho plynoucí problémy u hypotéky.

Poslední argument z mnoha, který zmíním, je klima k bydlení. Zděný dům, omítky i zdivo pracuje se vzdušnou vlhkostí. Funguje jako stabilizátor. Při velké vzdušné vlhkosti tuto vstřebá, při nízké zase vrátí. Tuto vlastnost dřevostavby přirozeně neumí. Velmi podobně funguje schopnost akumulace tepla a chladu. Stejně tak nulová schopnost akumulace výrazně zhoršuje pocit z bydlení v dřevostavbách.

Nejsem bijec dřevostaveb. Líbí se mi na těchto čistá stavba. Líbí se mi nulová vlhkost při dokončení. I dva měsíce úspory času při stavbě mají svoji hodnotu. Celkově však pro mne nevýhody dřevostavby provázející výrazně převažují výhody. V Česku se 11% nových domů staví technologií dřevostavby. Z výše uvedených důvodů Ekonomické stavby toto procento zvyšovat nebudou.

15 komentářů článku “Proč nestavíme dřevostavby

    • Dobrý den Martine, napíši také o této technologii větší článek. Stručně se jedná o dobrý materiál na stavbu domu. Dobrá pevnost, dobrá akustika, málo nasákavý a lehký.

      Na celé technologii je nejlepší částí způsob založení. Tyto prvky bych si uměl představit v typovém řešení ES.

      Slabší místa jsou pak ve spojích dílců, stropu a v ceně.

      Pěkné dny DM

  1. Já Vám děkuji za rozumný pohled. Něco takového o dřevostavbách jsem hledal, ale všude četl je superlativy a těm nešlo věřit. Vaše argumenty mi přijdou nezkreslující. Jen tak dál.

  2. Dobrý den, v článku píšete „Po třiceti letech je dřevostavba na konci své technické i morální životnosti.“
    Můžete mi přiblížit co si pod tím představit? Po třiceti letech mohu dům zbourat a znovu postavit, nebo je zapotřebí provést v podstatě rekonstrukci celé nosné části z trámků? Nebo?
    Děkuji za vysvětlení.

    • Dobrý den Ondřeji,
      v nízké technické životnosti je i určitá výhoda. V USA dům po 30 letech zbourají až na základovou desku a postaví dům nový. Vzhled satelitních městeček je tak stále vlastně moderní. Z pohledu urbanisty je tedy krátká technická životnost výhoda.

      Bohužel v USA pořídí klient dřevostavbu za 1/3 ceny domu zděného. Tak nějak ho tedy za 30 let dům zbourat a obnovit bolí podstatně méně nežli českou rodinu, která za dřevostavbu zaplatila stejné peníze jako za zděný dům. Tedy hodně.

      Lokální opravy jsou možné, leč obtížné. Viděl jsem u souseda. Rosením na okně mu za 20 let uhnil trámek držící okno. Vyměnit tento se zdálo jako jasná volba. Když otevřel vnitřní OSB desku a jeho žena viděla z dutiny konstrukce prchat stovky brouků bylo zle. Když si pak soused uvědomil, že vata vlastní vahou sesedla a izoluje již jen polovinu výšky stěny bylo po rekonstrukci.

      Tedy spíše myslím, že i po 30 letech jednoduše budete v domě dál fungovat a neduhy neřešit. Jako když jezdíte 15 let starým autem. Nefunguje úplně dobře, ale ještě Vás odveze. Jakákoliv snaha o rekonstrukci Vás totiž povede k tomu řešení používané v USA. Zbourat na základovou desku. Podruhé to však již postavíte z Ytongu stejně jako můj soused. Jednoduše zjistíte, že Vám dřevostavba nic pozitivního nedala a jen Vás vystavila mnoha rizik.

      Děkuji za otázku a přeji pěkné dny David Mencl

  3. Dobrý den, jaký mate nazor na „moderní roubenky“? platí vše co pro dřevostavby všeobecně nebo je tato technologie přece jenom bytelnější? Diky

    • Dobrý den Martine, upřímně neplatí.

      Chyba mého článku z roku 2013 spočívá v tom, že píši o nejčastějším typu dřevostaveb deska-trámek-deska avšak nezdůraznil jsem, že jiné druhy dřevostavby mohou fungovat podstatně lépe.

      Tedy na moderní roubenky a moderní srubové stavby tento můj Blog nelze vztáhnout. Napíši někdy později v tomto roku článek, kde vysvětlím rozdíly různých technologií.

      Děkuji za otázku a pěkné dny David Mencl

  4. Dobrý den pane Mencl.
    Přečetl jsem si tento Váš článek.
    S Vašimi názory na dřevostavby plně souhlasím-jedná se o předražené kůlničky,které při silnějším větru hrozí spadnutím(osobní zkušenost- příbuzní se nechali zlákat a postavili dřevostavbu. Při návštěvě ,kdy venku vál silnější vítr, jsem byl překvapen,jaké pazvuky „stavba“ vydává). Při poměrně slabém úderu na stěnu(zavěšení dveří do zárubní) duní celý dům tak,že rezonuje i radiátor topení.
    Myslím,že Vámi uváděných 30 let životnosti je ještě dost optimistická hodnota-myslím,že za 15-20 let ze satelitních městeček,kde byla prováděna „výstavba“ dřevostaveb, budou slumy,plné polorozpadlých chatrčí.

    Nicméně bych se Vás rád zeptal,jaký máte názor na životnost cihelného zdiva,zděněho s použitím PU pěny? Osobně jsem k této technologii poměrně nedůvěřivý. Nezačne pěna po 30 letech degradovat? Osobně nedám dopustit na klasiku-kvalitní maltu.

    • Dobrý den Petře,
      PU pěna byl velký trend od kterého se však zase již ustupuje. Tak to někdy s trendy postupy ve stavebnictví bývá. Každopádně i když pěna zcela jistě v čase ztratí část své vlastnosti o statiku domu se bát nemusíte. Jsou tam obrovské rezervy.

      Pěkné dny David Mencl

  5. Dobrý den.
    Sice je váš článek dost starý, ale přesto bych rád na něj zareagoval.
    Píšete zde, že dřevostavba má zivotnist cca 30 let a pán psal o rezonanci celého domu při poklepu na futra. Jsem přesvědčen, že je to vše o kvalitě zpracování. Zajisté znáte tzv. finské domky. U nás se jedná o tehdy (1952-1954) až PRIMITIVNÍ předchůdce dnešních dřevostaveb. Vše drží, nic se neviklá, žáden moderní nerezový spojovací materiál. Surové hřebíky nehoblované desky a fošny v konstrukci namazané fermeží ze lnu. Ty domky drží a stojí. Proč by tedy nevydržela moderní stavby?
    Chystám se postavit touhle technologií domek 10×5 na zemních vrutech, proto se o tohle téma zajímám. A pokud jde o cenu, české stavebnictví je výborně fungující mafie. Pokud si tenhle spolek řekne, že chce za dům 4mil. Vy (pokud jste manuálně zručný) ho postavíte sám za max 1,5mil a máte to kvalitněji….

    • Dobrý den Pavle, děkuji za názor.

      Na prvém místě musím napsat, že každého svobodná vůle z čeho postaví svůj dům. Pokud své rozhodnutí učiní na základě správné informace a jeho očekávání budou v souladu s realitou je to skvělé. Bohužel v Česku se o dřevostavbách pravda systematicky neříká, a mnoho lidí je později ze svého domu a technologie zklamaných. Proto tento můj Blog.

      Použil jste argumentaci, kterou často slyším od prodejců dřevostaveb: „Podívejte se na finské domky…“ To je pro mne argumentace smutná ze dvou důvodů:

      1) Věřte, že standard bydlení a nároky klientů se ze šedesátých let do dnes hodně posunuly. V době, kdy se tyto domy stavěly byly jedinou alternativou k úniku z paneláku a pro mnohé byli jedinou alternativou k bydlení vůbec. V této optice to byly skvělé domy. Co bylo tenkrát slušné bydlení, dnes již většina lidé za dobrý standard nepovažuje. A je upřímně děsivé, že pokud chce obchodník dnešní dřevostavby vyzvednou technologii musí použít finské domky šedesátých let. To mi přijde přímo depresivní.

      2) Finské domky, které zmiňujete a dnešní dřevostavby mají upřímně málo společného. Právě v kvalitě a masivnosti tenkrát používaných materiálů. Paradoxem je, že tenkrát se na materiálu nešetřilo a domy byly stejně levnější nežli zděné. Dnes se na materiálu šetří extrémně a dřevostavby se prodávají stejně draho jako zděné domy. Pokud utratíte stejné peníze za něco, co v případě nutnosti prodeje, musíte prodat výrazně levněji nevidím v tomto žádnou chytrost.

      A také o tom byl Pavle můj článek.

      Zemní vruty je skvělá a správná myšlenka, zvláště pokud máte pozemek ve svahu. Předpoklad, že postavíte dům za méně nežli polovinu je zcela jistě naprosto nereálný. Potkal jsem za svůj život hodně nešťastných lidí, kteří se s podobným předpokladem do stavby pustili a během stavby zjistili, že jde o naprosto nereálný předpoklad. Nebezpečné pak může být, pokud dům financujete hypotékou. Slepá ulička Vás pak nutí ze ztrátou rozestavěný dům prodat. Pokud půjde o dřevostavbu bude prodejní cena výrazně horší nežli zděný dům. Buďte tedy ve svých kalkulacích opatrný. Je snadné vidět na začátku jednotlivé vstupy optimisticky. Je pak horší za ty optimistické ceny dodávky opravdu nakoupit. 🙁

      Hezké dny a dobrou stavbu David Mencl

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *