Když jsem před téměř pětadvaceti roky stavěl pro klienty prvé domy, byl jsem plný obav. Bál jsem se, zdali dělníci na stavbě svoji práci zvládnou. Bál jsem se, aby řemesla fungovala dobře. Abychom dodrželi termín. Prvé stavby pro mne byly plné napětí.

Za několik let jsem se bát přestal. Ve své výrobě jsem našel jistotu. Služba Ekonomek výrazně převyšovala konkurenty a já v tomto nalezl velkou radost. Obava zmizela a najednou mi svět ležel u nohou. Přišel opojný pocit úspěchu. Radosti z toho, že za mnou zůstává něco smysluplného. Spousta postavených domů. Výborná služba a spokojení klienti.

A i tento pocit čisté radosti poměrně rychle odezněl. Byl nahrazený pocitem až skličující odpovědnosti.

Čekám na letišti na svůj let. Letím mezi pobočkami Ekonomek a nad gulášovou polévkou prohlížím statistiky. Ekonomkám se daří přímo enormně. Každý měsíc maximum nových klientů, které jsme si povolili. Zájem mnohem větší, nežli naše možnosti. Pro mnohé důvod slavit. Mne však slavnostní nálada nenapadne ani na vteřinu. Jen obrovský pocit odpovědnosti. Absolutní odpovědnosti.

Má práce stavitele má na životy mých klientů zásadní vliv. Pokud postavím rodině dobrý dům, prožijí lepší život. Pokud přinese dům dostatek pohodlí každému, žijí moji klienti v lepších vzájemných vztazích. Pokud má dům dost světla, cítí se lidé více svěží a  spokojeni. V dobrém domě jsou lidé více zdraví. Pokud postavím na dobrém místě dobrý dům, stává se tento postupně velkým majetkem. Z mých klientů se tak zhodnocením jejich nemovitosti stávají bohatí lidé.

V dobře postaveném domě jsou lidé spokojenější, zdravější, šťastnější a podstatně bohatší.  To vše když udělám svoji práci dobře. Odpovědnost udělat vše nejlépe, jak je možné, se pro mne stává obrovským životním úkolem.

Začínám trpět nemocí Steva Jobse. Cítím, že bych nejraději byl u každého rozhodnutí. U každé změny v projektu. U každého výběru pozemku. U každého důležitého momentu stavby. Zároveň však vím, že to není možné. Vychoval jsem si v Ekonomkách skvělé kolegy, kteří jsou oddáni své práci a vysoce fundovaní odborníci.  Chtěl bych o všem rozhodovat sám, zároveň však vím, že o svém domě si musí moji klienti hlavně rozhodovat sami.

I proto píši Blogy. Abych dokázal vědomosti, které máme přenášet na co nejvíce lidí. Aby myšlenky pomohly lidem stavět dobré domy a dobře žít.  Proto připravuji nový projekt, kde moudří a zkušení popíší, jak má podle nich vypadat dobrý dům.

Jen poskytovat lepší službu nežli ostatní mně již dávno nestačí. Ostatní mně již nejsou měřítkem ani uspokojením. Jsem perfekcionalista. Cítím velkou odpovědnost za výsledek své práce. Potřebuji pocit, že jsme dosáhli maxima možného. A to je velmi těžko dosažitelný pocit. Místo radosti z úspěchu jsem tak poháněn stále k dalšímu a dalšímu posouvání a zlepšování.  Tempo se zvyšuje. Jak sílí pocit odpovědnosti, je také tempo vývoje stále urputnější.

Přemýšlím občas, kde se tato spirála zastaví.

Váš David Mencl