Během několika dní mně nezávisle několik mých přátel pochválilo, jak dobrá doba nás teď provází. Ano i ne, přátelé mí drazí. Občas nejsou věci tak snadné, jak se na prvý pohled zdá.

Je jistě fajn, že zájem o stavění domů je obrovský. Je fajn, že mnoho mladých lidí bere život do svých rukou a hledá cestu, jak splácet svůj dům a ne nájmem někomu jinému jeho činžák. To je skvělé. Zároveň však samotné Ekonomky z tohoto výrazně zvýšeného zájmu nemají již nic. Již v předchozích dvou letech jsme měli své kapacity zcela obsazené. Čekací termíny na  prvou schůzku byly často i měsíc. Více domů nežli stavíme stavět nemůžeme. Tento velký nárůst zájmu tedy ve svých výsledcích nepoznáme.

 

Dobří stavitelé měli dostatek klientů již v letech minulých. Tato doba přinese štěstí bohužel hlavně těm špatným.

 

Zkrachovanci

V rozmezí let 2008 – 2014 zkrachovalo více jak osm tisíc  stavitelů. Tenkrát když odcházeli, zůstalo po nich mnoho dluhů a neštěstí. Hodně klientů přišlo o své zaplacené zálohy. A všichni klienti těchto firem přišli o své záruční plnění. Velmi střídmý odhad hovoří, že klientům těchto zkrachovalým firem vznikla souhrnná škoda přes tři miliardy. Pro ty, kteří stavěli své domy z hypoték, byla zcizená záloha naprosto fatální životní komplikací.

 

V těžkých dobách se náš trh velmi bolestně očistil o těchto osm tisíc špatných firem, aby se mnoho z těchto, teď v době příznivé, jen pod jiným jménem vrátilo. Je tady na Plzeňsku “stavitel”, který za dvacet let stihl zkrachovat již čtyři firmy. Pokaždé za ním zůstaly podstatné dluhy, které by vystačily na roky bohatýrského života. A stejně pak znovu otevřel firmu novou, s novým nastrčeným  jednatelem a honosně znějícím jménem s písmenem řecké abecedy. Snad, aby ukázal nesmrtelnost svého podnikání srovnatelnou s nesmrtelností Platónovy duše.

 

Tak tento aspekt dobrých časů mně radost nepřináší.

 

Tlak na kvalitu

V posledních sedmi letech jsme si v Ekonomkách zamilovali situaci, kdy jsme měli práci, která obecně scházela. Mohli jsme si tak vybrat ty nejlepší mistry řemesla, které v Česku, Slovensku, Polsku máme. Vždy mne trochu znepokojovalo, že jsou to ve většině zkušení pardálové a mladých, dobrých je na stavbách pomálu. Nicméně radoval jsem se, že s výbornými lidmi je snadné stavět výborné domy.

 

Bavilo mne, i mého výrobního ředitele Honzu Černého, číst posudky soudních znalců, kteří opakovaně mluvili o výborné kvalitě převyšující českou zvyklost. A když se nám stejného srovnání s německými stavbami dostalo od auditorů TÜV, dmuli jsme se oba pýchou.

 

Z maximální kvality domů už neslevíme. Jinak stavět by mne už nebavilo. A já ze své práce potřebuji vrchovatý pocit radosti. Bohužel dobou, která přichází to bude náročnější. Podstatně náročnější.

 

Staří pardálové odcházejí do důchodu. Mladých, vyučených, dobrých přichází do oboru jen velmi málo. Řemeslník, který je ve své práci opravdu výborný se stává vzácným. Cena té nejlepší, nejkvalitnější práce prudce roste. Zvýšili jsme výrazně odměny za dobrou práci a dobré lidi si pro své stavby udrželi. Zatím ještě je koho udržet. Zatím ještě nějací fachmani na stavbách jsou. Dosti se bojím, jak bude situace vypadat za deset, či patnáct let.

 

 

Tlak na cenu

Cena dobré práce se za poslední rok hodně zvýšila. Stejně tak výrobci hlavních materiálů jsou utrženi ze řetězu. Zažili hladové roky, kdy se museli své marže držet zkrátka. Zvýšení zájmu přineslo větší prodeje a naprostou cenovou hysterii. Výrobci zvyšují své ceny třikrát za rok. Jen jeden nový ceník vydají, už nejspíše přemýšlí, co a o kolik zdražit za tři měsíce.

 

Jestli za dobrou práci zaplatím více ještě rád, platit více za materiály se mně upřímně příčí. Ale z této pasti neuteču. Také tuto na mne vystavila dobrá doba, kterou mí přátelé tak chválíte. Doba, ze které nic nemám, když více stavět nemohu. 🙂

 

 

Když se slib také stává skutečností

Mají to snazší ti, kteří se budoucností svých firem netrápí. Ti, co když se to nepovede, jednoduše otevřou další. Alfa, Beta, Gama, Delta, vždyť řecká abeceda má ještě tolik volných písmem. “Nikdo Vám nedokáže splnit, co já Vám slíbím….”

 

Pro nás, co slíbené také plníme, je tato doba vlastně celkem náročná. Nutí nás volit mezi kvalitou, či cenou. To není vždy úplně lehké. V Ekonomkách jsme dali přednost kvalitě. Zvýšili jsme odměny za dobrou práci a udrželi si tak ty nejlepší řemeslníky na stavbách. Zůstali jsme u nejlepších materiálů a museli tak se skřípěním zubů akceptovat vyšší ceny. Již však přemýšlíme, jak stejné materiály za méně nakupovat v Německu. Ještě jsme zvýšili standard našich domů.

 

Jak vidíte, milí přátelé, doba, která se na prvý pohled jeví mimořádně příznivá, možná tak skvělá není. Spíše je požehnáním pro ty slabé, kteří k mnohem většímu koláči snáze svá ústa  protlačí. Aby, až se zase okolnosti změní, zmizeli a za sebou nechali jen ty dluhy. Ekonomové tomu říkají cyklická ekonomika.
červen 2017