Původně jsem chtěl dnes psát o něčem naprosto jiném. Psát však budu o smrti. O konci. O ztrátě.

Naše práce je hezká a plná tím, že se svými klienty jejich cesty k domům prožíváme. Prožíváme překážky, které se objevují. Prožíváme společně i radost, když překážky zdoláme, či přelstíme. Prožíváme také úsměvy, když je celá příprava dokončena a můžeme konečně začít stavět. A s každým svým klientem chceme prožít to obrovské štěstí, když se nastěhuje do svého domu.

Dnes mne zastihla zpráva z nejhorších. Moje milá a vždy usměvavá klientka zemřela. Její život plný radosti a těšení se na nový dům ukončil řidič automobilu, který nezvládl řízení a Katrin srazil.

Pocit zmaru, který cítím je nepředstavitelný. Jeden krátký moment, a vše o co ve svých životech usilujeme, může být zbytečné bez opravdové hodnoty. Pár vteřin a sny se mění v tmu. Předchozí radosti z postupu jsou rázem prázdné.

Vzal jsem si dnes volno. Píši těchto pár vět. Uvědomuji si, jak pomíjivé mohou být naše životy. Jak důležité je nedlužit nic svým vztahům. Jak nemůžeme spoléhat na všechny ty zítra a dobře žít musíme právě dnes, právě teď.

Věřím Katrin v nebe. Věřím, že je Vám již dobře. A s hlubokým smutkem v srdci mne mrzí, že Vám nepředám Váš dům. Tak snad v příštích našich životech.

Hluboce zarmoucený David Mencl  🙁

Michal David dostane vysoké státní vyznamenání. Ocenění pro ty nejlepší z nás.

No…..

Napsal jsem do své nové knihy fejeton Celebrita, který se myslím k dnešnímu dni tak nějak tématicky hodí. 🙂

Pokračování →

Porosil mne kamarád a kolega o několik myšlenek před tím, nežli vhodí hlasovací lístek do urny. Před tím, nežli sám za sebe provede volbu Prezidenta. Kamarád Luboš je člověk přemýšlivý, který si rád přemýšlí i o pohledech druhých. Nakonec slyšet i jiné názory nežli ty své je příznak moudrých.

Pokračování →

Každý den mně přijde velká spousta zpráv. Sto za den klidně. A občas mne některá z těchto dokáže přinést radost zcela nečekanou a radost mimořádnou. Jako  perla v mističce hrachu.

Pokračování →

Četl jsem smutný komentář svého syna Jakuba na Facebooku. Jakub je zoufalý z výsledku voleb. Hluboce zklamaný. Jak já mu rozumím. Býval jsem také takový. Mockrát mne volba národa zklamala. Ještě při poslední volbě Prezidenta jsem nemohl uvěřit. Nevěřil jsem, že je možné, abychom roli určenou pro nejlepšího z nás dali do rukou člověka, tak povahově špatného. A přesto dali. Chápu tedy Jakubovo zklamání a pokusím se tímto vysvětlením ušetřit mu ty další.

Pokračování →

Tak jsem z dovolené zpět v Česku. A hned na letišti mne zastihlo téma, kterým Česko žije. Podle horlivosti  diskuse téma zřejmě velmi vážné. V Praze se objevili Burkiny. A hned dvoje.  Tedy plavky vymyšlené pro ženy muslimského vyznání, ve kterých se dnes už ve světě koupe kde kdo.

Pokračování →

Lidé, co mne znají  jen trochu, povrchně, považují Davida Mencla za cílevědomého úspěšného manažera. Možná proto, že jsem ředitelem velké firmy. Snad proto, že jiné firmy vlastním. Možná pro životní výsledky, které vidí. Tak, či tak, velmi se mýlí.

Pokračování →

Muž by měl umět stát za svým slovem. Přemýšlím, zdali tato jednoduchá životní hodnota má nutně platit i k politikům ? Je to vlastně vůbec možné ? A jak by asi vypadala naše země, kdyby každý dodržel co slíbí ?

Dvacet let se věnuji přemýšlení, jak přinášet českým, slovenským a polským rodinám lepší bydlení. Stejných dvacet let sleduji, jak v pravidelných intervalech politici slibují a své sliby v vzápětí neplní. Slyšel jsem mockrát slova o tom, jak v mladých rodinách a dětech je budoucnost našeho národa. Jak je bydlení důležitou hodnotou pro fungující rodinu. Slyšel jsem slibovat politiky modré, oranžové, rudé, žluté i zelené. Na výšce daní se neshodnou. Na majetkových přiznáních jistě ne. V zákazu kouření jsou rozpolcení.  Někdy se mně zdá, že jediné téma, ve kterém se politické strany shodují, je nutnost podporovat mladé rodiny a jejich dobré bydlení.

Pokračování →

Nerad dělám věci automaticky, jen proto, že je dělají ostatní. Rád si o věcech přemýšlím a moc rád věcem rozumím.

Venku je mínus patnáct stupňů. A zítra máme svátek svatého Valentýna, svátek všech zamilovaných. Přemýšlím, kdo vymyslel romantický svátek zamilovaných do nejméně romantického měsíce v celém roce ? Proč neslavíme svátek lásky procházkami pod kvetoucími stromy v květnu ? Nebo v rozpáleném srpnu milováním někde na stozích ? Proč máme slavit svatého Valentýna zmrzlí, zachumlaní do šál ? Proč se držíme za ruce v rukavicích ? Opravdu divná volba pro svátek zamilovaných.

Pokračování →

Potřebujeme k životu své sny. Někteří z nás pak sny měníme v cíle. Mým velkým životním snem, později cílem, stal se velký krásný dům v Portugalsku.

Nemám rád zimu. Schází mně v zimě kontakt se zahradou, schází mně teplo a hlavně mně schází slunce. Utíkat před šedou zimní oblohou do Portugalska je mně skvělým řešením.

Dvacet let pracuji sedmdesát hodin týdně. Mám svoji práci rád, i život, který žiji. Jak jdu životem, pomalu začíná ubývat energie. S ubývající energií je důležité mít svůj cíl, na který se můžeme těšit. Věděl jsem vždy, že i v portugalském domě budu hodně pracovat. Bude to však práce v zahradě na terase, jak mám rád. Kde začíná scházet přirozená energie k práci, beru tuto ze svého okolí. Ze slunce, ze zahrady, ze své velké rodiny.

Pokračování →

Zvonky na kola už nejsou co dříve. Všiml jsem si toho při výletě s dětmi na koloběžkách. Místo důmyslného strojku je dnes zvonek velmi jednoduchým plastovým  úderníkem na propiskové pružince. Pružince, která se záhy vytáhne a zvonek tak nezvoní.

Vzpomínám na staré fortelní zvonky. Vzpomínám  na vrtulkový setrvačník, pěkný ozubený převod i pružinu, která celý mechanismus poháněla. Fortelná práce. Zvuk kloboučku laditelný sílou dotažení v závitu.

Dnešní zvonky se mi nelíbí.  Jsem velký zastánce zjednodušování. Nové zvonky jsou nepochybně velkým zjednodušením. Ztratily však své kouzlo. Nemají duši.

Pokračování →

Miluji léto. Vážím si každého dobrého dne. Maximum práce se snažím přesunout z kanceláře na terasu svého domu. Každý den hraji fotbálek se svými dětmi a po večerech mluvím o životě a filozofii se svými ženami. Léto mne naplňuje klidem, harmonií a radostí.

Pokračování →