Snad dnes či zítra osud či Bůh, chceš-li, dá mi radost dalšího potomka. Již požehnaně pátého. A já zadumaný přemýšlím, na jaký svět Filip Mencl přichází. Se smutkem zjišťuji, že to je svět horší, nežli jsem vnímal při příchodu jeho sourozenců. Svět překvapivě hloupější. Jakoby naše civilizace dosáhla svého vrcholu a přicházel pád.

Vidím kolem sebe tolik hlouposti, až uvěřit se nechce. Považoval jsem lidstvo za celkem moudré jako celek. A teď oněmělý úžasem zírám.

Násilník bez špetky etiky, inteligence a znalosti vyjadřuje se ke složité problematice. Malíř pokojů radí, jak na nemoc. A je poslouchán. Je následován.

Velká země se vrhne do nepředstavitelné válečné katastrofy. Většina občanů té země mlčí. Tiše nechají své životy vláčet ke spoluvině agrese, ke zmaru všeho lidství.

Žasnu nad výsledky různých voleb v různých zemích. Nemohu uvěřit, že něco takového je vůbec možné. V dnešní době. V chytré společnosti.

Považoval jsem lidstvo za celkem moudré. A teď zjišťuji, že jako celek vlastně moudré není.

Knihtisk se stal bodem obrovské šťastné změny. Dokud se knihy ručně opisovaly, bylo vědění majetkem hrstky vyvolených. Sotva jedno procento lidí mělo možnost profitovat ze znalosti světa. Rozdíl mezi těmi s přístupem ke vědění a bez přístupu byl obrovský a stále se zvětšoval.

Možnost knihy vyrábět hromadně postupně emancipovala znalost pro široké vrstvy obyvatel. Knihtisk je jeden z nejskvělejších vynálezů celé civilizace. Vynález, který přinesl rychle rostoucí kolektivní i individuální moudrost. S knihtiskem bylo lidstvo každý den moudřejší.

Sociální sítě a internet měl být knihtiskem naší doby. Dalším kvalitativním skokem. Další emancipací znalostí a vědění. Sociální sítě měly být knihtiskem na třetí. Ale nejsou.

Vytisknout knihu znamenalo nutnost utratit náklady. Koupit papír. Barvu. Desítky hodin práce v tiskárně a ve vazbě. Náklady znamenaly přemýšlení, jaká myšlenka si světlo vydání zaslouží a jaká spíše ne. Při vydání knihy nad autorem bdí vydavatel. Často odborná redakce. Vydat knihu znamená úsilí. A toto úsilí bylo filtrem kvality.

Sociální sítě přinesly možnost vydávat myšlenky bez nákladů. Vydávání myšlenek bez nákladů pak přineslo možnost mluvit každému.

A to je rozdíl, který nás vede ke zkáze. V době knih k nám mluvili (většinou) ti, co věděli a co měli co říci. V době knih většina populace naslouchala malému procentu těch nejchytřejších.

V době sociálních sítí mluví nejvíce ti, co vědí nejméně. 

Neznalost je maskována hlučností a agresivitou. Znalost nemá potřebu o prostor se strkat. Názory bez znalostí se stávají tak názory převažujícími. Lidé hloupí dostali možnost mluvit. A mluví. Ohromeni tou možností, že i bez znalostí jsou posloucháni, chrlí na svět nekonečné množství hloupých myšlenek. Nacházejí své publikum, které hloupost hltá a s každou další řádkou hloupne. 

Sociální sítě měly být knihtiskem našeho věku. Měly nám přinést ještě větší kolektivní moudrost. Přinesly však zlom. Moudrost lidí jako celku dosáhla svého vrcholu. Ve své většině budou lidé zítra hloupější, nežli byli včera. Přestali jsme naslouchat moudrým. Dali jsme hlas každému. Utápíme se v moři nepodložených názorů a hloupostí. Lidé tonoucí se v oceánu informací se chytají záchranných kol jednoduchosti. Kdo do složité doby přinese nejjednodušší řešení, ten se stává novým prorokem doby.

Do takové doby se Filipe narodíš. Do doby, kde úpadek vystřídal rozkvět. Kde jsme však stále nepřestali doufat. Víš Filipe, někdy přijde velký třes, který slepým dokáže vrátit zrak. Teď zrovna se náš svět třese. 

Mám pro tebe prvé dvě rady.

Drž se rodiny. V rodině vždy najdeš oporu, kterou v životě budeš potřebovat.

O tatínkových názorech pochybovat nemusíš.

Ale jinak se pochybovat nauč. Přemýšlej. Hledej své zdroje informací. Snaž se porozumět věcem, o kterých přemýšlíš. Až když porozumíš, vytvoř si názor. A vytvoř si klidně jiný názor, nežli je názor obecný, názor většiny. I sám budeš mít často pravdu. Snaž se, Filipe, prožít svůj život s filipem. 

A když Vás takových bude opravdu hodně. Třeba zvládnete napravit, co má generace tak hodně pokazila. 

Táta.