Napsal jsem v roce 2023 blog o efektivitě vytápění. Stal se jedním z nejsledovanějších a nejcitovanějších z mých blogů. Od té doby se mnoho změnilo, a proto Vám dnes přináším zcela aktuální informace.

Dnes tedy o tom, kolik budete platit za vytápění, ohřev teplé vody a svícení ve svém bungalovu 4+1. Které technologie Vám peníze ušetří a které překvapivě vůbec ne.


Rychlý souhrn pro ty, kteří neradi čtou

Dnes to bude blog plný výpočtů a čísel. Pokud ale nepatříte mezi fanoušky dlouhého čtení, mám pro Vás malou pozornost – to nejdůležitější v devíti řádcích:

Kolik Vás tedy bude stát topení, svícení a ohřev teplé vody v bungalovu 4+1 v těchto variantách:

🙂

Ceny energií

Pro ty z Vás, kdo naopak preferují hlubší porozumění, mám připravenou cestu do podrobných výpočtů a zajímavých analýz. Držte si klobouky – bude to v mnohém zajímavá jízda.

Na začátku si definujme výchozí dnešní ceny energií. Je možné, že tento blog čtete třeba až za půl roku, a některá z cen se mezitím mohla změnit. Výpočty proto pravidelně aktualizuji. Dnes vycházíme z cen platných k září 2025.

Záměrně nepoužívám nejnižší ceny na trhu. Vycházím z dražších ceníků největších dodavatelů – ČEZ a E.ON.

  • Cena plynu je aktuálně 1 947 Kč za MWh.
  • Cena elektřiny v běžné sazbě D02d je 6 762 Kč/MWh, k tomu příplatek za OZE 599 Kč, tedy celkově 7 361 Kč/MWh.
  • Cena elektřiny v sazbě pro tepelné čerpadlo D56d je 4 570 Kč/MWh, plus OZE příplatek 599 Kč, tedy celkem 5 169 Kč/MWh.

Na první pohled je tedy zřejmé, že elektřina je výrazně dražší než plyn. A v horizontu příštích 30 let není technologický důvod, proč by se tento poměr měl zásadně změnit. Cena elektřiny se skládá z výrobní ceny a ceny za přenos. Výrobní cena může v budoucnu mírně klesat vlivem obnovitelných zdrojů, ale cena za přenos naopak pravděpodobně významně poroste – naše současná distribuční soustava totiž neodpovídá změněné výrobní situaci ani velkému nasazení solárních panelů a větrníků. Proto dnes i v nejbližších letech bude plyn levnější než elektřina.

Jednou – až přijde masivní nástup fúzních reaktorů – se cena elektřiny pravděpodobně dostane pod cenu plynu. To je ale horizont zhruba padesáti let.

Z pohledu ceny energie (1 947 Kč za MWh plynu oproti 5 169 Kč za MWh elektřiny) se dnešní tlak na elektrifikaci domácností nejeví jako příliš logický.

Vedle samotné ceny spotřebované energie musíte počítat i se stálými poplatky za přípojky. V případě domu vytápěného plynem platíte měsíčně 369 Kč za plyn a 466 Kč za elektřinu. Pokud se rozhodnete topit tepelným čerpadlem, poplatek za plynovou přípojku odpadá, ale za přípojku elektřiny zaplatíte 894 Kč měsíčně.

Definice domu

V tomto prvním díle pracujeme s běžným domem 4+1. Jako vzorový jsme zvolili přízemní dům z řady Kristýna. Velmi podobné hodnoty ale vycházejí i u patrových domů 4+1. Uvažujeme dům s energetickou ztrátou 3kW.

Při výpočtech energetické efektivity je nutné zohlednit i velikost rodiny, protože ohřev teplé užitkové vody tvoří významnou část celkové bilance. Pro naše účely tedy počítáme se čtyřčlennou rodinou a její běžnou spotřebou teplé vody.

Varianta 1 – Plyn a nic jiného než plyn

Plynové kotle jsou dnes mimořádně spolehlivá a téměř bezúdržbová zařízení. Pokud máte na pozemku přípojku plynu, vidíte sami, že plyn je – a i dlouhodobě bude – levnějším zdrojem energie než elektřina. A pokud dáváte přednost jednoduchým, a tím i spolehlivým řešením, možná zvolíte právě plynový kotel pro vytápění i ohřev teplé vody.

Pro svícení, vaření a provoz spotřebičů pak stačí základní elektrický tarif.

V případě bungalovu 4+1 počítejte se spotřebou za rok:

  • 9,64 MWh plynu
  • 0,28 MWh elektřiny

Roční náklady včetně poplatků za přípojky:

  • Plyn: 23 197 Kč
  • Elektřina: 7 653 Kč

Celkem Vás tedy provoz bungalovu 4+1 v této čistě plynové variantě vyjde na 2 571 Kč měsíčně. Dostáváte řešení technicky velmi jednoduché, s minimálními nároky na údržbu a servis.

Energie provozní / energie pro život



V naší bilanci uvažujeme elektřinu potřebnou pro chod domu. Označme ji jako provozní elektřinu – tedy v tomto případě výhradně na svícení. Vedle toho ale každý z nás spotřebovává také elektřinu pro běžný život: praní prádla, provoz počítačů, nebo třeba mrazák. Pro účely tohoto blogu ji označme jako elektřinu běžného života. Ta nesouvisí přímo s domem, ale s tím, jak žijeme – a třeba i s tím, zda máme malé děti.


Řešení domu pouze s plynovým kotlem bude dobře fungovat pro rodiny s běžnou či nižší spotřebou elektřiny běžného života. Kdo ale ví, že elektřiny potřebuje více – například proto, že se pračka u něj doma nikdy nezastaví – ten najde lepší službu v řešení se zapojením fotovoltaické elektrárny.

Pojďme plynový kotel nahradit tepelným čerpadlem

Mnoho lidí napadne vyměnit v domě levný plynový kotel za drahé tepelné čerpadlo a doufat, že tím ušetří.

Podívejme se, kolik skutečně ušetříme.

  • Za plyn ani plynovou přípojku nebudete platit nic – 0 Kč.
  • Roční spotřeba elektřiny bude činit 3,37 MWh (na svícení i topení).
  • Nakoupená elektřina Vás včetně poplatků za přípojku a OZE vyjde na 28 148 Kč ročně, tedy 2 345 Kč měsíčně.

Oproti plynu tak ušetříte jen 226 Kč měsíčně.

Pořízení tepelného čerpadla je přitom oproti plynovému kotli dražší o zhruba 170 000 Kč. Za dobu své technologické životnosti (25 let) Vám čerpadlo přinese úsporu 67 800 Kč, tedy méně, než jsou pořizovací náklady.

Úspora, kterou tepelné čerpadlo v bungalovu 4+1 přinese, je zhruba poloviční oproti investici do jeho pořízení. Navíc jde o zařízení náročnější na servis a údržbu. Proto pořízení tepelného čerpadla místo plynu nedává smysl.

Tepelné čerpadlo zaplacené dotací


Smysl tepelného čerpadla se otevírá v případě, že využijete dotaci Nová zelená úsporám, která Vám celé tepelné čerpadlo zaplatí (viz …).


Logickou volbou je také tam, kde pozemek nemá plynovou přípojku.

Vraťme se k plynu a přidejme vlastní výrobu elektřiny

Snahy zlevnit provoz domu tepelným čerpadlem nedávaly příliš smysl. Zkusme to tedy z opačné strany: ponechme vytápění plynem a na střechu namontujme fotovoltaickou elektrárnu. V našem příkladu uvažujeme systém o výkonu 5 kWp + baterie.

Tady to začíná být zajímavé. Pro samotný provoz dům potřebuje elektřiny velmi málo – v podstatě jen na svícení. Roční spotřeba je tedy nepatrných 0,28 MWh.

Vlastní fotovoltaická elektrárna nám však vyrobí mnohem více elektřiny, než dům potřebuje pro svůj provoz. Tuto přebytečnou energii můžeme využít pro běžný život – tedy na pračku, televizi, mrazák či třeba vířivku. Najednou je nepohání draze nakoupená elektřina, ale naše vlastní, vyrobená „zadarmo“.

Pro přehlednost tuto úsporu odečítáme od celkových provozních nákladů.

  • Plyn stále nakupujeme v množství 9,64 MWh za 23 197 Kč ročně (včetně paušálního poplatku za připojení).
  • Elektřinu na svícení už kupovat nemusíme, protože ji vyrobíme sami.
  • Přebytečná výroba FVE nám navíc ušetří na elektřině pro běžný život 18 095 Kč ročně.

Pokud tuto úsporu odečteme od nákladů na plyn, vycházejí nám provozní náklady domu s plynovým kotlem a FVE 5 kWp na pouhých 425 Kč měsíčně.

Oproti variantě s čistě plynovým kotlem tak měsíčně uspoříme skvělých 2 146 Kč. Pořízení FVE a baterií stojí přibližně 215 000 Kč, životnost kalkulujeme na 30 let. Za tuto dobu úspora činí celkem 772 560 Kč.

Závěr je překvapivý: přidat k běžnému domu 4+1 tepelné čerpadlo místo plynového kotle smysl nemělo – přestože právě to mnoho lidí dělá. Přidat ke stejnému domu fotovoltaickou elektrárnu se naopak vyplácí. Ne tím, že ušetříte provozní elektřinu domu, ale tím, že ušetříte elektřinu pro běžný život. Pokud tedy často perete, sušíte, vaříte, pečete, pracujete na počítači nebo ohříváte vířivku, pak je úspora na elektrické energii, kterou nemusíte kupovat, opravdu velká.

Výpočet pracuje se systémem inteligentní FVE 2.0, o kterém bude hned příští můj blog.

Bateriové auto výpočty změní


Ještě výrazněji se bilance změní, pokud doma začnete nabíjet své elektroauto. Tento výpočet přidám příští rok – právě teď se totiž objevují bateriové vozy, které už stojí za vážné uvažování. Očekávám, že jejich nástup v příštím roce výrazně zrychlí. A můj blog i Ondřejovy výpočty u toho samozřejmě budou.

Kombinace: tepelné čerpadlo + fotovoltaika

Zkusme teď obě technologie spojit: vyměňme plynový kotel za tepelné čerpadlo a k tomu přidejme fotovoltaickou elektrárnu.

  • Plyn už samozřejmě nenakupujete žádný.
  • Elektřinu získáváte v tarifu D52d za výhodnější cenu 5 169 Kč/MWh místo obvyklých 7 361 Kč/MWh (včetně příplatku na OZE).
  • Platíte vyšší poplatek za elektrickou přípojku 894 Kč měsíčně, zato už nic za plynovou.

Vařit na plynu by v této variantě byla hloupost – kvůli poplatku za přípojku. Lepší je přejít na sklokeramické desky (nikoli indukční – ale o tom někdy příště).

V této kombinované variantě nakoupíte pro provoz domu za rok 1,46 MWh elektřiny za celkový náklad (včetně poplatku za přípojku) 18 275 Kč. Zároveň na své elektřině pro běžný život ušetříte 18 700 Kč.

Jinými slovy: dostáváme se do šokující situace, kdy dům na svůj provoz (vytápění, svícení a ohřev teplé vody) vyžaduje menší náklady, než kolik Vám technologie zpětně ušetří. S touto kombinací se už dotýkáte hranice aktivního domu.

V ES jsme o tomto snu mluvili 30 let. A v roce 2025 nás technologie konečně přivedly k tomu, že je skutečně dosažitelný.

Energie pro život

Míra úspory na energii pro život se u různých rodin liší. Menší úsporu mají například dva lidé, kteří málo vaří, používají jednu běžnou lednici a televizi sledují jen občas.


Naopak mnohem větší úsporu dosáhnou mladé rodiny – často perou, využívají sušičku, děti mají výkonné herní počítače, v domácnosti je velká lednice, mrazák a obrovská televize, která běží téměř pořád. Přidáme-li ještě vířivku pro radost rodičů, spotřeba elektřiny pro život výrazně roste.


Naše výpočty proto vycházejí z dlouhodobého pozorování mladých čtyřčlenných rodin, kde je spotřeba elektřiny pro život spíše vyšší než nižší.

Vyměnit plynový kotel za tepelné čerpadlo a zároveň přidat fotovoltaickou elektrárnu 5 kWp Vás vyjde na 390 000 Kč. Za dobu své životnosti tato kombinace ušetří celkem 855 560 Kč – tedy investice se vyplatí. Přesto je úspora menší, než když k plynovému kotli přidáte „jen“ FVE.

Se životností a návratností je to v tomto případě trochu složitější:

  • střední životnost FVE počítáme na 30 let (panely vydrží déle, střídač méně a baterie bude nutné na konci životnosti obměnit),
  • u tepelného čerpadla po 20 letech odčítáme z úspor náklad na nový kompresor.

Tepelné čerpadlo, FVE a k tomu ještě rekuperace

A poslední možnost: úplné řešení, kdy k tepelnému čerpadlu a FVE přidáme ještě rekuperaci. Je přitom jedno, zda půjde o centrální, nebo decentrální systém – rozdíly si nechme na jiný díl.

Pokud přidáte rekuperaci, sníží Vám podle výpočtů měsíční náklady na energii o dalších 130 Kč. V tomto případě však jde spíše o úsporu „na papíře“. V energetických průkazech se sice tato úspora projevuje, ale v reálném provozu domů – jak je vidíme u tisíců našich klientů – je úspora menší. A proti ní navíc stojí náklady na údržbu.

Proto v tomto blogu úsporu a návratnost rekuperace nepočítám. Myslím, že by šlo spíše o deklarované hodnoty než o realitu. Rekuperace má pro mne jinou, skutečnou hodnotu: zajistí, že dům je stále dobře vyvětraný. Nikoliv úsporu provozních nákladů.

O rekuperacích připravím brzy samostatný detailní článek.

Závěrem

  • Máte-li na pozemku plyn, nemusíte se u běžného domu 4+1 obávat použít plynový kotel.

  • Pokud jste v domě dva či tři, i samotný plynový kotel bez dalších technologií bude dobře fungovat. Přinese Vám technicky jednoduché a na údržbu nenáročné řešení.

  • Pokud je Vás více, pravděpodobně spotřebujete více elektřiny pro běžný život. V takovém případě doporučuji instalovat fotovoltaickou elektrárnu. Výkon 5 kWp Vám bude dobře stačit – pokud ovšem nejezdíte elektromobilem.

  • Pokud zvažujete, zda tepelné čerpadlo, nebo FVE, vězte, že fotovoltaika vychází výrazně lépe.

  • Pokud nemáte na pozemku plyn a tepelné čerpadlo je jediným východiskem, pak vychází nejlépe v kombinaci s fotovoltaikou.

Zjednodušuji pro pochopení

V každém odstavci tohoto blogu bych mohl zabíhat do mnohem hlubších detailů a výpočtů. Samotné propočty nejsou problém – složitější je vysvětlit je srozumitelně a přehledně. A podat čtivě něco, co samo o sobě příliš zábavné není.

Proto jsem v některých případech záměrně nezacházel do velkého detailu, abych Vás neodváděl od hlavní myšlenky a podstatného. Podrobnosti si nechávám na další samostatné články.

Na co se můžete těšit příště:

  • druhý díl – stejné výpočty u velkého domu se dvěma bytovými jednotkami,
  • Fotovoltaika 2.0 – návod, jak ze svých panelů vyždímat mnohem více,
  • ETS2 – článek o emisní povolence na topení.

Za výpočty k tomuto blogu děkuji Ondřejovi Pechmanovi.

Ať Vám energie dobře funguje. Ta v zásuvce i ta lidská kolem Vás.

David Mencl