Je to už takový pravidelný podzimní rituál. Za třináct let fungování služby projektu zdarma jsem dostal osmý ostrý dopis jedné z komor zastupující architekty. Prý ať tu službu okamžitě zruším, jinak soud, Alcatraz či zastřelení kulometem.

Na každý z těchto dopisů jsem vždy velmi pečlivě, slušně a informačně obsažně odpověděl. Abych na svoji odpověď už nedostal žádnou reakci. Až zase za dva roky přijde někdo nový, kdo předchozí komunikaci vůbec nezná. Kdo mně zase zcela od začátku pošle výhružný dopis. Neznalost není v tomto případě na překážku k aroganci a hrubému nátlaku. Podivuji se upřímně jaké mají na komoře architektů představy o solidním jednání. A když můj synek má být jednou architektem, potrénuji tohoto ještě trochu v prosté lidské slušnosti.

“… náklady na projekt se pohybují okolo 10% z celkových nákladů realizace stavby. Jedná se tedy o částky dosti vysoké. Je zřejmé, že služba v hodnotě až několika set tisíc korun nemůže být zákazníkovi poskytována zdarma.”

Napsali mně z komory architektů.

Oni by opravdu chtěli, abych u domu v hodnotě tří milionů naúčtoval klientovi ještě projekt za tři sta tisíc. Drásá je představa, že umím tuto službu poskytnout klientům zdarma. Když jsem právě pro tento program dojednal speciální slevy z nákupů hlavních stavebních materiálů.

“Jednání Vaší společnosti pochopitelně ovlivňuje i jednotlivé architekty, když spotřebitelé jsou de facto přesvědčováni, že samotný projekt rodinného domu je něco nehodnotného, co lze získat zdarma. Takto dochází k poškozování dobrého jména architektů jako profesní skupiny a také deformování podmínek soutěže na trhu.”

Je bláznivá představa, že vynucenou vysokou cenou projektů si komora vynutí dobré jméno architektů. Tak život opravdu nefunguje. Nepochybuji naprosto, že dobrým architektům náš projekt nevadí. Za dobrým architektem jsou nádherné domy, které mu přináší renomé a nové klienty, kteří také chtějí neobvyklý dům od slavného architekta a rádi za takový projekt zaplatí 10% ceny domu. Dobří architekti o programu projektu zdarma ani nevědí. Jednoduše proto, že v Ekonomkách obsluhujeme naprosto jinou část trhu.

Jenže každý architekt není automaticky dobrým architektem. Od těch špatných architektů nikdo krásné a obrovské vily nechce. A tak se tito, a věřte není jich vůbec málo, snaží procpat své služby tam, kam vlastně nepatří. Místo vytváření úžasných jedinečných staveb společenského významu, místo projektování neopakovatelných vil pro nejnáročnější klienty, snaží se nacpat do běžné občanské výstavby. Chtějí nám projektovat rodinné domy, chaty a garáže. Neúspěšní ve svém hledají nový prostor. Bohužel nepřinášejí nic nového, objevného. Jen myšlenku, že projekt má stát sta-tisíce.

Mám toto pošťuchávání s komorou architektů rád. Některé role si vybíráme sami. Jiné nám rozdá život sám. Dostal jsem roli Robina Hooda. Rytíře, který brání právo svých klientů na projekt zdarma.

Vzpomínám na ten příběh. Kdy rytíř z lesa bránil slušné a pracovité před zlou hordou vybírající nesmyslné daně za nic. Hordou, která nechtěla pracovat, ale chtěla hodně vydělávat.

Já dnes chráním právo svých klientů před Českou komorou Architektů. Která se snaží nahradit princip, že dobří jsou ekonomicky úspěšní, principem zaplať za projekt bez ohledu na jeho kvalitu. Hlavně, ať to je alespoň 10%. Věřte nebo ne, v této věci jsem Vaším Robinem Hoodem opravdu rád.

Nikdy neustoupím od služby projektu zdarma. Zavedl jsem tuto, abych poskytl klientům lepší domy nežli nabízely typové projekty. Naopak budu drilovat své projektanty, aby projekty které klientům dáváme byly ještě mnohem lepší. A zdarma. Jako že se David z Locksley jmenuji.