Britský ministr obrany Michael Fallon rezignoval, když se provalilo, že před patnácti roky sahal novinářce na koleno.

Pořád o této situaci musím přemýšlet. Budí mne ze spánku. Nemohu si nevšimnout nebezpečí, které v této situaci hrozí každému z nás. I nám slušným. Vždy je nebezpečné, pokud se překreslují hranice map. Celý život chodíte po správné straně hranice. Tam, kde chodí ti slušní. Pak někdo překreslí hranici a vy náhle zjistíte, že jste v ilegalitě.

Když Michael před patnácti roky dal ruku na koleno novinářky, zřejmě věděl, že je  na tenkém ledě, ale ještě na hranici přijatelného. Myslel bych, že čekal na reakci novinářky. Zřejmě i novinářka situaci považovala za mezní, leč ještě přijatelnou. Zřetelné ne nepřišlo, když se ruka dotkla kolene. Ne přišlo o patnáct let později. Já bych myslel, že až příliš pozdě, aby pro danou situaci mělo nějaký smysl.

Zažil jsem stejné. Před čtrnácti roky jsem se lehce dotkl nohy mé krásné kolegyně. Myslel jsem tenkrát, že by to mohla být ta pravá. Letmým lehkým dotykem jsem se ptal podvědomí té ženy na její názor. Na rozdíl od Michaela já se tenkrát nemýlil. Z této nádherné kolegyně se později stala moje žena. Šťastně spolu žijeme dodnes.

Teď se bojím, že si přečte ten článek. Že také ona zjistí, jak hranice jsou změněny. Co ji tenkrát ode mne přišlo odvážné, může být dnešní novou optikou drzé a neslušné. Teď se bojím, že také ona napíše svůj příspěvek do kampaně #metoo a označí mne za sexuálního predátora. Protože kde je vlastně hranice rozdílu mezi Michaelovo a mým dotykem kolene ? Myslím, že jen v reakci obou žen.

Jsme svědky velké kampaně #METOO . Ženy celého světa se do této připojily, aby pranýřovaly chování mužů. V naprosté většině jde o skutky staré desítky let. Skutky, která se děly podle starých map. Nejoblíbenějším tématem této kampaně je situace, kde slavný úspěšný herec nabídl sex začínající kolegyni. Je pak jedno, zdali tato nabídku přijala, či nepřijala. Pranýřovat lze obě možnosti.

Pokud mladá herečka sex se slavným hercem přijala, je dnes toto považováno za vynucený akt na oltář kariéry. Pokud nepřijala, je dnes už sama nabídka považována za krajně neslušné sexuální predátorství.

A jeden slavný herec za druhým se omlouvá, že tenkrát, když mu bylo dvacet pět si vůbec dovolil pomyslet na sex s kolegyní. Až tak hodně se mění původní hranice map. Co bylo dříve normální, je dnes špatné. Kde se mnohé chlubily sexem se slavným hercem, cítí se dnes zneužité. Kde u emancipované ženy dříve stačilo jednoduché NE, potřebujeme dnes světovou kampaň, aby své ne řekly alespoň dnes o dvacet let zpožděně.

A jak se překreslí mapy příště ? Když dnes pozvu kolegyni na oběd je to podle dnešních map ještě OK ? Jenže co když se za dalších deset let znovu překreslí hranice? Co když pozvánka na oběd se bude jednou považovat za skrytý sexuální nátlak. Obědvám se svými kolegy často. Mám tedy všechny obědy raději zrušit ? Nezruším raději oběd i s Pepou Mašátem ? Aby třeba i on jednou zpětně nevykládal náš oběd jako skryté predátorství ?

A podržet kabát, či dveře ještě mohu ?

Kam přesně nás má kampaň #metoo dovést ? Chceme přeměnit náš svět v chování k ženám naprosto sterilní ? Opravdu chceme zabít všechny ty svádivé návrhy ze života našich žen ? Je sterilní prostředí bez zájmu ten kýžený cíl ?

Kdo ví ?

Ten můj dotek kolene byl začátek nádherného vztahu plného respektu a harmonie. Byl to dotek, který začal smyslný  rozhovor beze slov. Jsem za tento dotek šťastný a myslím, že i moje žena.

Zdravý rozum se v tomto případě snažíme nahradit uměle vytvořenou mapou co je správné a co ne. Nedokáži té situaci porozumět. Znám jen ženy sebevědomé a mentálně zdravé. Ženy, které dokáží velmi snadno určit hranice přijatelného chování. Ochraňujme ženy před násilím a nedostatkem respektu. A nechejme každou sama sobě určit hranici příjemného a přijatelného. Určování hranic obecnou morálkou je vždy nebezpečné. Hranice se totiž snadno mění tak, jak se mění společenské klima.

Já jsem nikdy nežil příliš podle map. Vlastní rozum byl mně vždy lepším kompasem, nežli hranice určující společnost. A tak dnes, až usnu, se mi možná bude zdát, jak jsem poslední muž na celé Zemi, který se nebojí na ženu usmát.

S úsměvem David Mencl

2 komentáře článku “Překreslené hranice map

  1. Velmi dobře chápu,co jste chtěl říci a doufám ,že i ostatní a pokud ne,nemá těmto lidem cenu cokoliv vysvětlovat a není jim pomoci. Přeji Vám mnoho dalších úspěchů ve Vašem jiz tak skvělém podnikani,kterým děláte radost jiným.

    • Dobrý den Lenko, děkuji za Váš komentář. Narážím s tímto svým Blogem také na nepochopení.

      Jsem člověk s velkou úctou k ženám. Jiné nežli galantní jednání k ženě je mne veskrze protivné. Přesto kampaň, která se aktuálně vede mne přijde nebezpečná a vztahy měnící. Proto tento Blog.

      Za Váš komentář jsem upřímně rád. Hezké dny David Mencl

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *