Stavební sezóna pomalu končí. A já se tak mohu ohlédnout za rokem, který byl v mnohém opravdu těžký. Rok 2017 přinesl ty nejtěžší okolní podmínky za dvacet let, co stavím rodinné domy. Vystavil nás mnoha důležitým rozhodnutím a přinesl nečekaná zjištění.

Chcete li, pojďte na krátkou prohlídku uplynulé stavební sezony se mnou.

 

Boj s ČNB

Rok 2017 pro mne již na vždy bude bojem s Českou národní bankou a šílenému nápadu regulovat hypotéky způsobem, který byl smyslu zbavený. Nikdy před tímto zákonem jsem neměl ambici oslovovat poslance a bojovat proti nějakému zákonu. Možná to byla škoda. Možná, chceme li lepší zemi, budeme se muset každý více aktivně snažit.

Zákon nakonec schválený nebyl. Stálo mne to mnoho úsilí a času. Podařilo se přesvědčit poslance, že zákon přinese mnohem více špatného, nežli dobrého. Zdali to bude vítězství trvalé, či jen oddálení pohromy, ukáže teprve čas. Nová konstelace v parlamentu upřímně příznivá není.

Ke snaze zvrátit přijetí špatného zákona jsem během roku napsal tři blogy a tady je můžete přečíst:

Dopis rozzlobeného muže
Pořád se zlobím
Hypotéční banka stáhla kalhoty jako prvá

 

Těžší financování 

I přes nepřijetí nového zákonu o ČNB se podmínky hypoték během roku zhoršovaly. Centrální banka nutila banky výrazně omezit 100% LTV hypotéky a zpřísnit schvalování hypoték. Pro běžného občana je již zase obvyklá 70% LTV, 80%, když má štěstí. Pro mladé rodiny se rokem 2017 stalo bydlení zase o kus méně dostupné.

V Ekonomkách trendu odoláváme. Vyjednali jsme speciální podmínky. A stále držíme financování i pro klienty zcela bez úspor. Program Nulová hotovost tedy letěl ještě více nežli v předchozích letech. Jsem šťastný, že jsme tento kdysi připravili.

Zároveň je však zajištění financování pro klienty bez vlastních peněz mnohem náročnější. Rveme se za své klienty a každý jeden nás stojí ve financování mnohem více času, nežli před rokem. Tak nějak tušíme, že lepší už to v dalších letech nebude.

 

Kolaps znalců 

Roky upozorňuji ředitele bank na nedostatečnou a špatně fungující síť znalců. Roky mně ředitelé dávají za pravdu a nic s touto nedělají. A tak se stalo, co se stát muselo. Nedostatek znalců vedl k naprostému zkolabování. Na některé znalecké posudky banky čekaly déle nežli 2 měsíce a tím se dramaticky zpožďovalo schvalování úvěrů. Vzpomínáte ještě na televizní reklamu Hypotéka schválená do 7 dnů … . Tak to je dnes již jen vzpomínka k pousmání.

 

Zahlcené Stavební úřady 

Společně se znalci byly zahlcené také stavební úřady. A tak se postupně každý měsíc prodlužovaly lhůty vyřízení. A opět se vrátil ten starý nešvar, když úřad nestíhá, vymyslí si nějaký další “papír”, který potřebuje, aby stopky neběžely úřadu.

Hitem letošního roku jsou hlukové studie. Ta trvá dlouho. Takže když si úřad vyžádá hlukovou studii, není míč na jeho straně hřiště obvykle dalších 40 až 60 dní. A nevěřili byste, hluková stude jde nařídit v podstatě vždy. Máte tepelné čerpadlo a  úřad nestíhá ?  Pak nařídí hlukovou studii. Je někde v dohledu silnice a úřad nestíhá ? Opět řešením je hluková studie.

Vedl jsem si statistiku. V 92% případů nařízená hluková studie potvrdila, že v místě žádný hluk není a byla tedy zcela zbytečná. V 8% přinesla jen málo náročná opatření v podobě zastínění před zvukem. U žádného domu nebyl výsledek hlukové studie důvodem nevydání stavebního povolení.

 

Raketový růst cen 

Výrobci materiálů mají za sebou celou řadu hubených let. Tušil jsem, že oživení trhu pozdvihne stavidla cenovému růstu. Ani v nejhorších představách jsem si však neuměl představit, jaký cenový kolotoč výrobci v roce 2017 rozjedou.

Bylo standardem oboru jedno tradiční jarní zdražování hlavních materiálů. Přišlo i letos. A pak hned další a další a další.

Nežli jsme stihli přepočítat ceny našich domů na nové ceny, již výrobci tiskly nové ceníky. Bylo to šílené a stresující. Na jedné straně nás mačkala ČNB a činila hypotéky stále náročnější, na druhé straně nefungovali znalci a výrobci zdražovali každé dva měsíce. Bylo to nervozní období.

 

Udrželi jsme fachmany 

Největší problém celého oboru nás nepotkal. Největším problémem je naprostý nedostatek lidí, co umějí své řemeslo. S kým v oboru mluvím, ten běduje nad zoufalým nedostatkem šikovných řemeslníků. Tuto úplně největší starost jsme naštěstí řešit nemuseli.

Pomohly nám dvě věci.

Dali jsme dobrým lidem práci i dobách pro stavebnictví mizerných, když ostatní práci neměli.  I v době naprostého nedostatku práce jsme práci měli a nevyužívali situaci ke snižování odměn, tak, jak činili mnozí jiní. A oni si to pamatují. 🙂

Za druhé jsme včas předjímali, co se stane. Včas jsme zvýšili odměnu za dobrou práci. Nečekali jsme na tlak okolností a byli krok vpřed. Udrželi jsme si tak výborné lidi a to nám nakonec bylo v tom těžkém roce zásadním zklidňujícím prvkem.

 

Kolaps výrobců materiálů 

Pořád jsem nechápal, proč se výrobci hlavních materiálů chovají tak nepředvídatelně. Proč opakovaně po několika týdnech šroubují ceny. V červenci jsem pochopil. Postupně se ukázalo, že spotřeba materiálů je výrazně vyšší nežli stíhají výrobní linky vyrábět.

V předchozích letech, v době malých odběrů, výrobci pozavírali energeticky málo efektivní výrobní linky. Ponechali sobě jen ty nejmodernější. Ty však naprosto nedokázaly uspokojit poptávku. Nikdy bych nevěřil, že něco takového ve svém profesním životě napíši. Obor se ocitl v situaci, kdy nebylo možné koupit žádný z hlavních zdících materiálů. Malí stavitelé Porotherm objednaný v září dostanou v únoru další rok. Šílené.

Díky našim smlouvám s výrobci jsme se k materiálům dostali mnohem dříve nežli někteří jiní. I tak jsme často čekali i dva měsíce na zdivo, Bramac, či krov. A to je citelný zásah do harmonogramů.

V ES používáme důmyslný plánovací systém na plánování našich specializovaných kapacit. Pomocí programu si naplánujeme třeba jak nám jde parta pokrývačů ze stavby na stavbu. Jen tak stavíme efektivně a rychle. V roce 2017 šlo však mnohem více o improvizaci nežli o plánování. Když Bramacu vypadla výroba černé střešní tašky a my na tuto čekali dva měsíce, dostali jsme pak dodávky během týdne na třicet staveb najednou. To je moment, kdy pokrývače nenaplánujete. A klientům jen těžko vysvětlujete, že nejprve dlouho čekali na krytinu a teď krytinu na pozemku mají a …. ono se nic neděje.

 

Těžký a přesto klidný rok

Řídím Ekonomky již sedmnáct let. Nezažil jsem nikdy tak těžkou kombinaci nepříznivých okolností jako v roce 2017.  Před deseti lety by nám každá, jen jedna samotná, zamotala hlavu a přinesla hodně stresu. Letos těch pohrom přišla hned celá řada za sebou. Ve své kombinaci to byl vlastně šílený rok.

Přes všechny ty vnější nepřízně to byl nakonec vlastně klidný rok. Náročný a klidný. Zvládali jsme jeden těžký moment za druhým, jak přicházely. Činili jsme dobrá rozhodnutí a vypořádali se s mimořádnými situacemi. Většina lidí v ES pracuje již velmi dlouho. Mnozí od samého začátku. Našel jsem v těchto letos obrovskou zkušenost a klid. Vidět s jakým klidem a přehledem kolegové zvládali rozbouřené okolnosti mne bylo úžasným zjištěním a prvou velkou radostí roku 2017.

 

Skvělí klienti 

Po mnoha letech jsem se bál při otevírání výsledků dotazování spokojenosti. Abyste rozuměli, každé tři měsíce voláme většině klientů a žádáme tyto o hodnocení jejich spokojenosti. Roky jsme zvyklí na skvělá hodnocení. Obvykle 97% klientů hodnotí známkou výborně. A snad to není neskromné, už jsme takovému hodnocení přivykli.

Když jsem letos za 2Q hodnocení obdržel, po mnoha letech jsem se výsledku upřímně bál. Pod vším tím dojmem, kdy se průběh všeho odchyloval od ideálního průběhu. Kdy jsme čelili překážkám u stavebního povolení, hypoték, dodávek materiálu i plynulosti staveb,  logicky jsem se bál, že nám toto odchýlení od ideálu klienti “spočítají”. Nestalo se. Klienti byly skvělí. Vedle profesionality a klidu svých lidí jsem shledal druhé úžasné zjištění na straně klientů. Ti přirozeně viděli některé obtíže v plynulosti celé cesty. Zároveň však byli schopní vidět okolnosti a ocenit velkou snahu lidí, kteří pro ně pracovali, nepřízni vzdorovat.

Přestože proces nebyl v letošním roce ideální hodnocení klientů zůstala  skvělá.  Já tak zjistil, že lidé jsou mnohem vnímavější nežli někdy myslíme. Dokáží vidět spravedlivě a reálně. To mne naplnilo velkým optimismem a přineslo druhou velkou nečekanou radost roku 2017.

 

Skvělé stavby 

Největší strach jsem měl o kvalitu staveb. Když byl obor v minulých letech  na kolenou, dostalo se nám skvělé možnosti vybrat pro sebe ty nejlepší pracovníky a stavět domy úžasné kvality. Stavět dobře s výbornými řemeslníky je upřímně snadné. Zjistili jsme s kolegy, že právě takové stavění nás baví. Že takovou práci milujeme.

Obával jsem se, zdali nám změna podmínek nevezme, co máme tak rádi. Zdali nebudeme muset rezignovat na špičkovou kvalitu a neposuneme se někam do obvyklých českých standardů. Třetí radostí letošního roku je, že se tak nestalo.

Když přijel Honza Černý, výrobní ředitel, na kontrolní den ke klientovi, který nebyl spokojený, mohl začínat své návštěvy konstatováním “máte skvěle postavený dům..” A ujištěním klienta, že ke kvalitě nemá žádných připomínek. ……..“Jen kdybych nemusel čekat na tu střechu..”

Dávno už nestavím domy pro potřebu vydělat peníze. Všechny své budoucí složenky už mám zaplacené. O to více si potřebuji ze své práce odnášet radost. Skvělé postavené domy mně tuto radost dávají. Klient, který je dnes zamračený, za měsíc čekání na dodávku Bramacu si za dva měsíce od přestěhování na takový zádrhel už nevzpomene. Na to, že má výborný dům, který mu každý chválí, bude však vzpomínat celý život. I na to kdo mu tento postavil. 🙂 Že jsme udrželi vynikající kvalitu okolnostem navzdory je pro mne třetí velkou radostí roku 2017.

 

Byl to mimořádně těžký rok. Mohlo by teď zase přijít několik snazších. 🙂 Přesto, že to byl rok opravdu těžký, je to rok, který ve svém životě vnímám jako rok mimořádně dobrý. Rok, který mně přinesl tři zásadní zjištění a hodnoty, které mne naplňují optimismem a energií dál zlepšovat naši službu. V roce 2017 jsem pochopil, jak moc nám naše zkušenosti pomáhají zvládat nepřízně lépe. Jak vše dobré, co připravíme v časech snadných se v těch náročných pak nesmírně hodí.

Tak snad to tam někde daleko můj děda viděl a snad uznale pokýval hlavou.

Ať nás všechny provází zdraví a radost i v roce 2018. David Mencl