Energetický štítek je povinnou součástí stavebního povolení. A dnes o tom, jak se tato původně skvělá myšlenka, neustálým pozměňováním stala epochální chybou.


Skvělá prvá verze štítku

Prvá verze energetického štítku byla skvělou myšlenkou. V celku precizním výpočtem ohodnotila celkové parametry obálky domu a dala zájemci o dům rychlou informaci, jaký dům si kupuje. Jaká je celková tepelná ztráta domu.

Obálkou domu se rozumí úroveň izolace obvodových stěn, izolace podlah, střešních šikmin a pochopitelně úroveň izolace oken.

Vše běželo v pochopitelné podobě, kdy podobně jako když kupujete lednici, jste rychle věděli, že máte dům B – nízkoenergetický. Nebo naopak G – naprosto neúsporný. Štítek nesl rychlou, relevantní informaci o tom jaké náklady na topení bude Váš dům mít. Mohli jste se tak vyvarovat koupit za draho dům se štítkem F, který Vás na energiích sežere zaživa.

Pak přišla politika

Pak do dobře fungujících štítků přišla politika. Hlavním parametrem již nebyla schopnost domu bránit únikům tepla, hlavním parametrem se stalo, jak provozem svého domu přispějete životnímu prostředí. Tedy hlavním parametrem štítku se stala veličina podíl obnovitelných zdrojů energie.

Ze snadno pochopitelného štítku se rázem stal štítek, kterému naprostá většina laických klientů vůbec nerozumí. Co hůře i špatně izolující dům mohl různými triky dostat nově skvělý štítek.

Prvá verze štítku byla službou lidem, kteří pořizují dům. Druhá verze štítku je službou státu na úkor lidí. Stát chce splnit své závazky na podíl obnovitelné energie. A plní ho tak, že své závazky přehodil na běžné stavebníky. V prvé verzi štítek sloužil lidem. Ve druhé už lidé sloužili štítku.

No a teď tu máme verzi třetí, zdaleka tu nejhorší.

Zapomnělo se na 80% stavebníků

Třetí verze štítku začne platit od 1.1.2021 a je to milí přátelé obrovský úlet. Chyba úsudku jaká se hned tak nevidí.

Autor nového vzorce zjevně bydlí ve velkém patrovém domě. U velkých domů totiž výpočet vychází velmi dobře. Snadno. Až snad moc snadno. Velký dům i když není příliš úsporný snadno splní podmínky štítku. Na velkých patrových domech s velkým obestavěným prostorem štítek funguje snadno a dobře.

Bohužel však zvolená metodika naprosto přestane fungovat, pokud tuto aplikujete na domy malé. Malý dům i ve špičkové úrovni zateplení štítkem neprojde. Potíž je, že celá Evropa již řadu let dává přednost malým domů před těmi velkými. Když se ukazuje, že velké domy smysl nemají a jen zbytečně vážou velkou měsíční splátku hypotéky.

Tedy i průměrný dům pokud je velký štítek dostane. Malý dům i mnohem vyšší kvality zateplení štítkem neprojde a je nucený k dalším nákladným opatřením. A když si stavebníci v naprosté většině přejí střední a malé domy, tak nám malé domy přinášejí velký problém.

Chalupa na měsíci

Abyste u malého domu dohnali požadavky štítku museli byste tento izolovat neskonale více, nežli dům velký. To však nemá žádnou logiku. Zvyšovat izolační schopnosti malého domu nad dnešní poměry nemá naprosto žádnou návratnost. Nic to nepřinese. Návratnost takto vynucené investice se míjí o vesmír.

Dnešní malý bungalov má měsíční spotřebu tepla 450,-Kč. Podle nového štítku utratíme sta-tisíce, abychom spotřebu dostali na 390,-Kč měsíčně. Pokud se na investici podíváte optikou návratnosti, pak dříve budete mít chalupu na měsíci, nežli se Vám tato investice vrátí. 🙁 .

Taková je realita nového energetického štítku.

Chyba v úvaze násilně nutní stavebníky, aby své domy osazovali technologiemi, které by často nechtěli. Nový štítek tak budoucí majitele nutní používat tepelná čerpadla, fotovoltaiky a rekuperace i tam, kde to nedává žádný smysl. Stát tak plní svůj úkol obnovitelných zdrojů na úkor svých občanů, kteří to zaplatí.

Na velké domy nemá nový energetický štítek dopad žádný. Umožní povolit i domy málo hospodárné. U malých domů pak naopak nutí technologie za sta-tisíce i tam, kde taková technologie smysl žádný nemá. Návratnost takto vynucené investice se míjí o vesmír.

Na Evropskou unii to nesvádějme

Je zvykem hloupé myšlenky svalovat na Evropskou unii. Obvykle to tak není a jde o naši vlastní hloupost. Stejné to je v případě nového energetického štítku. Končící vláda neuhlídala své úředníky. Ti opsali zákon na Slovensku. U našich východních sousedů podle tohoto předpisu stavíme domy již dva roky a tedy dobře známe. A je úsměvné, že ve stejné době, kdy Slováci svůj štítek jako nefunkční mění v Česku stejný zavádíme.

Zmatek štítků

Za šest let máme třetí verzi energetického štítku. To je situace krajně nepříjemná svoji nepřehledností. Dnes koupíte dům se čtyři roky starým štítkem, který dá domu skvělé hodnocení A. Budete tedy věřit, že kupujete dům jehož hodnota bude trvale vysoká. A možná později zjistíte, že v novém štítku je hodnocení D a pohledem aktuálního štítku je likvidní hodnota Vašeho domu mnohem nižší.

Těžko budete jednou budoucímu kupci vysvětlovat, že kdysi byly rozumnější štítky, který Váš dům viděly jako super úsporný, a že nový štítek už tak rozumný není. …. .

Kupovali jste skvělý dům a dnes máte podle nového štítku podprůměr.

Také ve zmatcích, které rychle změny štítků přinášejí, se tato myšlenka ze skvělé stává více noční můrou.

Na každém pozemku jinak

Nový výpočet štítku naprosto zásadně ovlivňuje i samotný pozemek, orientace ke světovým stranám a také třeba zdali Vám soused kousek dne nestíní. Tedy dům, který v ideálních podmínkách parametry štítku snadno splní, právě na Vašem pozemku může mít velký problém.

Pro stavitele rodinných domů a projektanty vzniká značně obtížný úkol. Přesné výpočty výsledku štítku budou znát, až když dokončí projekt domu. A pak se často dozví, že vlivem pozemku a okolí štítek nevyšel a budou muset projekt začít od začátku znovu. 🙁

Ve špatný čas

Každá i dobrá myšlenka potřebuje trefit proporci a potřebuje správné načasování. Bohužel nemáme štěstí ani na míru ani na čas.

  • Vysoké úrokové sazby hypoték.
  • Vysoké ceny materiálů způsobené covidovým šokem.
  • Vysoká cena pozemků vyvolaná vysokou inflací.
  • Prázdná státní pokladna, po letech rozhazovačných rozpočtů, která neumožňuje efektivně podporovat bydlení mladých rodin.

To vše jsou nepříznivé okolnosti, kterým bydlení aktuálně čelí. A je naprostým nesmyslem k této situaci a v této době, přicházet s novým energetickým štítkem, který zbytečně utrácí další velké peníze stavebníkům, kteří se snaží pomoci si v dnešní době sami.

V Ekonomkách jsme připraveni

Rozumné by bylo účinnost nových štítků odložit na lepší dobu. Ale už jsem si zvykl, že ne vždy postupujeme v Česku podle rozumných úvah. Navíc nová vláda bude mít mnohem horší priority nežli řešit štítky. A obávám se, že obrovskou spoustu priorit. Tedy zavedení nového štítku se od 1.1.2022 stane realitou.

V Ekonomkách jsme připraveni. Čerpáme ze své zkušenosti na Slovensku. Využíváme vysokou míru izolace, kterou na domech již dnes máme. Vysoká cena elektrické energie by nás stejně nutila uvažovat o možnosti zařadit náš přístřešek s fotovoltaickou elektrárnou do standardu našich domů. Tedy v Ekonomkách díky síle své pozice a možnosti přivést stovky FVE elektráren nevýhody nových štítků změníme ve velkou svoji výhodu.

Přesto jsem otrávený. Stát má život usnadňovat. To se však v tomto případě neděje. Jako stát opakujeme chyby jiných. Postupujeme zaslepeně. Činíme cestu k vlastnímu domu složitější, aniž bychom přinášeli reálné hodnoty. Abychom za pár let zjistili, že tudy cesta nevedla a štítky znovu již počtvrté opravovali. 🙁

Pěkné dny a trpělivost všem. Váš David Mencl