Hned úvodem musím vysvětlit ten poločas. Je mi dnes 47 let a pochopitelně nečekám, že jsem v poločase svých celkových dní. To nejspíše ne. Poločas uvažuji jako polovinu času dospělého. A fotbalovým pohledem vím dobře, že žádný hráč nemá jistotu, že druhý poločas dohraje celý. Každý můžeme dostat červenou kartu, a to i bez varování nečekaně.

Ve svých 47 letech jsem dospěl k momentu naprosté harmonie a štěstí. Tak nějak cítím, že právě teď ideální konstelace intelektu a fyzických sil jsou na samém vrcholu. Nejspíše v dalších letech s přibývajícím věkem budou pro mne okolnosti o chloupek méně příznivé nežli dnes. I s tím jsem však připraven hrát se šarmem a úsměvem v očích.

Dnes jsem však absolutně šťastný. Jak by má cesta hledání dokonalosti dospěla k vytouženému bodu absolutního štěstí. Bodu tak mimořádného a vzácného, až se tají dech. Cítím se jako bych šel dlouhou cestu a dospěl do vytouženého cíle.

Nacházím úžasné uspokojení při pohledu na své krásné čtyři děti. Na jejich nádherné osobnosti. Těším se z pohledu na jejich prvé samostatné kroky životem.  Chvěji z pocitu jaké jsem v nich vychoval lidi.

Plným srdcem prožívám nádhernou lásku obou svých žen. Nesobeckou, upřímnou, zamilovanou. Po tolika letech a stále zamilovanou. Stále více zamilovanou. Co mnohým není přáno poznat, já zažívám na druhou. Vztah tak silný a krásný, že pochopit tento je jen těžko možné.

Dávno bych nemusel pracovat. A já přesto pracuji s naprostým nadšením. Mnoho hodin každý den. Pohlcen myšlenkou dokonalé služby. Radující se z výsledků dnešních i budoucích připravovaných. Už dávno jsem pochopil, že za svůj život nirvány dokonalého v byznysu dosáhnout nestihnu.  Možná nikdo nestihne. Již jen samotná cesta k tomuto, schopnost velkých kroků každý rok, mne naplňuje štěstím. Nápady jsou mně motorem. Výsledky odměnou.

No a pak ta přátelství. Pevná. Celoživotní. Často rozená z mimořádné složitosti vztahů a okolností. Diamant se rodí za mimořádného tlaku. Přišel jsem o několik lidí, které jsem za přátelé považoval, ale přáteli nebyli. Nestýskám po těchto. Mám kolem sebe několik mimořádných přátel, kde přátelství odolalo tlakům a okolnostem nepříznivým. Tito lidé jsou mně nad všechny diamanty vzácní. A já vím, že tato přátelství vždy si ochráním.

Dospěl jsem do bodu naprosté harmonie a spokojenosti. Přál bych tento pocit každému z Vás. Nic mně neschází. Po ničem novém netoužím. Dnes se nastěhuji do domu, který jsem si k narozeninám postavil. Naliji skleničku, myšlenkou se zastavím u každého z Vás. A užiji si pocit, ke kterému jsem směřoval mnoho dlouhých let.

Váš David Mencl