Chystal jsem se k tomuto článku už dlouho. Stavitelé dřevostaveb založili PR agenturu. V časopisech se od té doby objevuje jeden PR článek za druhým. V naprosté většině tyto články přinášejí informace velmi zavádějící, plytké a nepřesné. Touha napravovat mne vedla k počítači a tomuto blogu.

Předně musím napsat, že mne prakticky všechny technologie zajímají. Všechny sleduji a zkoumám. Jsme v ES zcela nezávislí. Žádnou technologii nevyrábíme. Jednoduše můžeme domy stavět z každého materiálu, který vybereme. Hledáme pro své klienty to nejlepší. Jednoduše věříme, že když dáme klientům to nejlepší, budeme pro ně nejlepším stavitelem.

Stavěli jsme domy z technologie Tesuz. Máme postavenou řadu domů z Veloxu a Durisolu. Stavěli jsme většinu zděných technologií i betonové skelety. Sledovali jsme podrobně různé typy panelů i polystyrénové tvárnice. A máme solidní zkušenost i s dřevostavbou. Dvacet let zkušenosti a přes dvanáct tisíc domů mně snad dává slušnou možnost přemýšlet nad jednotlivými materiály domů.

Ptají se mne různí lidé na otázku: Proč nestavíme dřevostavby ? Moje odpověď je jednoduchá a přímá. Nestavíme dřevostavby, protože jde o technologii nejméně dobrou pro stavbu rodinného domu. Jednoduše chceme stavět dobré domy, a to nám OSB desky na trámcích neumožňují.

Nejsem žádný bijec dřevostaveb. To vůbec ne. Dokonce jsem si jednu nedávno postavil. Stále se snažíme zůstat v aktuálních trendech. A zároveň stále sami pro sebe něco stavíme. Když jsem se tedy rozhodl stavět velkou garáž se dvěma apartmány pro hosty, rozhodl jsem se postavit vše z lehké konstrukce jako dřevostavbu.

Byla to hezká práce. Voňavá. Dřevěné desky i lepené profily, konstrukce krásně vonící. Stavba byla po základové desce suchým procesem a tedy rychlejší a jednodušší. Vlastně se mi ta technologie při samotné stavbě líbila moc. Kdybych vybíral technologii pro své pracovníky stavby a ne pro klienta, jistě bych stavěl výhradně dřevostavby.

Vše bylo fajn, až do momentu, kdy mně praskl a do vaty a konstrukce vytekl bojlér. I malá havárie vody mně připomněla, proč nemohu dřevostavbu doporučit klientům. Druhý argument nabízí horké letní dny. Přes okna se stavba ohřeje. Žádné noční ochlazení prostoru ze stěn, žádné příjemné klima vlhkosti uvolněné zděnou konstrukcí. Mám vedle sebe postavené tři stavby třemi různými technologiemi. Bydlení v dřevostavbě je v létě výrazně nejméně příjemné. Dvě letní noci jedna v dřevostavbě, druhá ve zděném a každý pochopí. Netřeba jediného slova. Toto poznání na vlastních pocitech rád skutečně nabízím.

Opustím na chvilku svoji stavbu. Co vlastně dřevostavbám vyčítám ?

Předně cenu. Vlastně bych dokázal klientům dřevostavby stavět, pokud by cena byla výrazně nižší nežli u zděných domů. Stejně jako jsou dřevostavby výrazně levnější třeba v USA.

Laický český pohled nižší cenu dřevostaveb předpokládá. Opak je však bohužel pravdou. V Česku není výrobce, který by dřevostavby stavěl levněji, nežli Ekonomky staví nízkoenergetické zděné domy. Stavět dřevostavbu za stejnou cenu jako zděný dům mně přijde přímo šílené.

Životnost. Naprosto zásadní argument je pro mne nízká životnost dřevostaveb. PR agentury, dřevostavby zastupující, plní média názory, že dřevostavba má stejnou životnost jako zděný dům. To je přirozeně nesmysl. Každý, kdo viděl dřevostavbu po 30 letech ví, jak velký je rozdíl mezi zděným domem a stavbou z dřevěných desek. Po třiceti letech je dřevostavba na konci své technické i morální životnosti.

S pohledu urbanistiky je krátká životnost dřevostaveb zásadní výhodou. Zajistí neustále moderní a trendy vzhled satelitů a sídelní výstavby v místech, kde dřevostavby převládají. Jenže to jsme zase u ceny. Pokud by byla cena třetinová zděnému domu, pak bych této úvaze rozuměl. Při vysokých cenách dřevěných domů považuji nízkou životnost za strašlivý handicap.

Náchylnost. Nemám dřevostavby rád pro jejich náročnost na obsluhu. Přetečená vana, či havárie vody je ve zděném domě nepříjemnost. Ve dřevostavbě doslova tragédie. Nosná konstrukce ze dřevěného profilu 12 * 8 cm je nesmírně náchylná na vodu. Při styku s vodou dochází ke kroucení, vytrhávání obkladových desek a k nevratné deformaci. Voda v izolační vatě působí zatuchlinu. Každá forma vody je problém. Vzdušná vlhkost z vaření a koupelen, drobné nehody, zatékání vinou třeba havárie komínu či nafoukaným sněhem. Vše hraničí s naprostým zničením domu.

Vyčítám dřevostavbám nižší likvidní cenu. Podívejte se do Srealit a porovnejte, za jaké ceny se prodávají zděné domy a za jaké dřevostavby. Při nutnosti prodat dřevostavbu je cena nižší o více nežli 20%. Ze stejného důvodu také dřevostavby podhodnocují znalci hypotéčních bank. Dřevostavba jednoduše není likvidní. Tedy pořizovací cena stejná, prodejní výrazně nižší. A z toho plynoucí problémy u hypotéky.

Poslední argument z mnoha, který zmíním, je klima k bydlení. Zděný dům, omítky i zdivo pracuje se vzdušnou vlhkostí. Funguje jako stabilizátor. Při velké vzdušné vlhkosti tuto vstřebá, při nízké zase vrátí. Tuto vlastnost dřevostavby přirozeně neumí. Velmi podobně funguje schopnost akumulace tepla a chladu. Stejně tak nulová schopnost akumulace výrazně zhoršuje pocit z bydlení v dřevostavbách.

Nejsem bijec dřevostaveb. Líbí se mi na těchto čistá stavba. Líbí se mi nulová vlhkost při dokončení. I dva měsíce úspory času při stavbě mají svoji hodnotu. Celkově však pro mne nevýhody dřevostavby provázející výrazně převažují výhody. V Česku se 11% nových domů staví technologií dřevostavby. Z výše uvedených důvodů Ekonomické stavby toto procento zvyšovat nebudou.

35 komentářů článku “Proč nestavíme dřevostavby

    • Dobrý den Martine, napíši také o této technologii větší článek. Stručně se jedná o dobrý materiál na stavbu domu. Dobrá pevnost, dobrá akustika, málo nasákavý a lehký.

      Na celé technologii je nejlepší částí způsob založení. Tyto prvky bych si uměl představit v typovém řešení ES.

      Slabší místa jsou pak ve spojích dílců, stropu a v ceně.

      Pěkné dny DM

  1. Já Vám děkuji za rozumný pohled. Něco takového o dřevostavbách jsem hledal, ale všude četl je superlativy a těm nešlo věřit. Vaše argumenty mi přijdou nezkreslující. Jen tak dál.

  2. Dobrý den, v článku píšete „Po třiceti letech je dřevostavba na konci své technické i morální životnosti.“
    Můžete mi přiblížit co si pod tím představit? Po třiceti letech mohu dům zbourat a znovu postavit, nebo je zapotřebí provést v podstatě rekonstrukci celé nosné části z trámků? Nebo?
    Děkuji za vysvětlení.

    • Dobrý den Ondřeji,
      v nízké technické životnosti je i určitá výhoda. V USA dům po 30 letech zbourají až na základovou desku a postaví dům nový. Vzhled satelitních městeček je tak stále vlastně moderní. Z pohledu urbanisty je tedy krátká technická životnost výhoda.

      Bohužel v USA pořídí klient dřevostavbu za 1/3 ceny domu zděného. Tak nějak ho tedy za 30 let dům zbourat a obnovit bolí podstatně méně nežli českou rodinu, která za dřevostavbu zaplatila stejné peníze jako za zděný dům. Tedy hodně.

      Lokální opravy jsou možné, leč obtížné. Viděl jsem u souseda. Rosením na okně mu za 20 let uhnil trámek držící okno. Vyměnit tento se zdálo jako jasná volba. Když otevřel vnitřní OSB desku a jeho žena viděla z dutiny konstrukce prchat stovky brouků bylo zle. Když si pak soused uvědomil, že vata vlastní vahou sesedla a izoluje již jen polovinu výšky stěny bylo po rekonstrukci.

      Tedy spíše myslím, že i po 30 letech jednoduše budete v domě dál fungovat a neduhy neřešit. Jako když jezdíte 15 let starým autem. Nefunguje úplně dobře, ale ještě Vás odveze. Jakákoliv snaha o rekonstrukci Vás totiž povede k tomu řešení používané v USA. Zbourat na základovou desku. Podruhé to však již postavíte z Ytongu stejně jako můj soused. Jednoduše zjistíte, že Vám dřevostavba nic pozitivního nedala a jen Vás vystavila mnoha rizik.

      Děkuji za otázku a přeji pěkné dny David Mencl

  3. Dobrý den, jaký mate nazor na „moderní roubenky“? platí vše co pro dřevostavby všeobecně nebo je tato technologie přece jenom bytelnější? Diky

    • Dobrý den Martine, upřímně neplatí.

      Chyba mého článku z roku 2013 spočívá v tom, že píši o nejčastějším typu dřevostaveb deska-trámek-deska avšak nezdůraznil jsem, že jiné druhy dřevostavby mohou fungovat podstatně lépe.

      Tedy na moderní roubenky a moderní srubové stavby tento můj Blog nelze vztáhnout. Napíši někdy později v tomto roku článek, kde vysvětlím rozdíly různých technologií.

      Děkuji za otázku a pěkné dny David Mencl

  4. Dobrý den pane Mencl.
    Přečetl jsem si tento Váš článek.
    S Vašimi názory na dřevostavby plně souhlasím-jedná se o předražené kůlničky,které při silnějším větru hrozí spadnutím(osobní zkušenost- příbuzní se nechali zlákat a postavili dřevostavbu. Při návštěvě ,kdy venku vál silnější vítr, jsem byl překvapen,jaké pazvuky „stavba“ vydává). Při poměrně slabém úderu na stěnu(zavěšení dveří do zárubní) duní celý dům tak,že rezonuje i radiátor topení.
    Myslím,že Vámi uváděných 30 let životnosti je ještě dost optimistická hodnota-myslím,že za 15-20 let ze satelitních městeček,kde byla prováděna „výstavba“ dřevostaveb, budou slumy,plné polorozpadlých chatrčí.

    Nicméně bych se Vás rád zeptal,jaký máte názor na životnost cihelného zdiva,zděněho s použitím PU pěny? Osobně jsem k této technologii poměrně nedůvěřivý. Nezačne pěna po 30 letech degradovat? Osobně nedám dopustit na klasiku-kvalitní maltu.

    • Dobrý den Petře,
      PU pěna byl velký trend od kterého se však zase již ustupuje. Tak to někdy s trendy postupy ve stavebnictví bývá. Každopádně i když pěna zcela jistě v čase ztratí část své vlastnosti o statiku domu se bát nemusíte. Jsou tam obrovské rezervy.

      Pěkné dny David Mencl

  5. Dobrý den.
    Sice je váš článek dost starý, ale přesto bych rád na něj zareagoval.
    Píšete zde, že dřevostavba má zivotnist cca 30 let a pán psal o rezonanci celého domu při poklepu na futra. Jsem přesvědčen, že je to vše o kvalitě zpracování. Zajisté znáte tzv. finské domky. U nás se jedná o tehdy (1952-1954) až PRIMITIVNÍ předchůdce dnešních dřevostaveb. Vše drží, nic se neviklá, žáden moderní nerezový spojovací materiál. Surové hřebíky nehoblované desky a fošny v konstrukci namazané fermeží ze lnu. Ty domky drží a stojí. Proč by tedy nevydržela moderní stavby?
    Chystám se postavit touhle technologií domek 10×5 na zemních vrutech, proto se o tohle téma zajímám. A pokud jde o cenu, české stavebnictví je výborně fungující mafie. Pokud si tenhle spolek řekne, že chce za dům 4mil. Vy (pokud jste manuálně zručný) ho postavíte sám za max 1,5mil a máte to kvalitněji….

    • Dobrý den Pavle, děkuji za názor.

      Na prvém místě musím napsat, že každého svobodná vůle z čeho postaví svůj dům. Pokud své rozhodnutí učiní na základě správné informace a jeho očekávání budou v souladu s realitou je to skvělé. Bohužel v Česku se o dřevostavbách pravda systematicky neříká, a mnoho lidí je později ze svého domu a technologie zklamaných. Proto tento můj Blog.

      Použil jste argumentaci, kterou často slyším od prodejců dřevostaveb: „Podívejte se na finské domky…“ To je pro mne argumentace smutná ze dvou důvodů:

      1) Věřte, že standard bydlení a nároky klientů se ze šedesátých let do dnes hodně posunuly. V době, kdy se tyto domy stavěly byly jedinou alternativou k úniku z paneláku a pro mnohé byli jedinou alternativou k bydlení vůbec. V této optice to byly skvělé domy. Co bylo tenkrát slušné bydlení, dnes již většina lidé za dobrý standard nepovažuje. A je upřímně děsivé, že pokud chce obchodník dnešní dřevostavby vyzvednou technologii musí použít finské domky šedesátých let. To mi přijde přímo depresivní.

      2) Finské domky, které zmiňujete a dnešní dřevostavby mají upřímně málo společného. Právě v kvalitě a masivnosti tenkrát používaných materiálů. Paradoxem je, že tenkrát se na materiálu nešetřilo a domy byly stejně levnější nežli zděné. Dnes se na materiálu šetří extrémně a dřevostavby se prodávají stejně draho jako zděné domy. Pokud utratíte stejné peníze za něco, co v případě nutnosti prodeje, musíte prodat výrazně levněji nevidím v tomto žádnou chytrost.

      A také o tom byl Pavle můj článek.

      Zemní vruty je skvělá a správná myšlenka, zvláště pokud máte pozemek ve svahu. Předpoklad, že postavíte dům za méně nežli polovinu je zcela jistě naprosto nereálný. Potkal jsem za svůj život hodně nešťastných lidí, kteří se s podobným předpokladem do stavby pustili a během stavby zjistili, že jde o naprosto nereálný předpoklad. Nebezpečné pak může být, pokud dům financujete hypotékou. Slepá ulička Vás pak nutí ze ztrátou rozestavěný dům prodat. Pokud půjde o dřevostavbu bude prodejní cena výrazně horší nežli zděný dům. Buďte tedy ve svých kalkulacích opatrný. Je snadné vidět na začátku jednotlivé vstupy optimisticky. Je pak horší za ty optimistické ceny dodávky opravdu nakoupit. 🙁

      Hezké dny a dobrou stavbu David Mencl

  6. Dobrý den pane Mencle.
    Čas naprosto podtrhuje vaše výše zmíněné a opodstatněné nedůvěřivé poznatky. Přesto, že je článek starší, stále ho shledávám aktuálním. Tím spíše že vidím v okolí hodně klasických dřevostaveb, které degradují. Jsem rád, že píšete něco tak užitečného a troufám si říct, až selským rozumem naprosto pochopitelného. Po přečtení pár vašich článků vím, že vaše společnost se opravdu snaží. Bohužel mám aktuálně pár velmi špatných zkušeností s novostavbami. Tak doufám, že výběr vaší společnosti pro další, bude dobrou volbou. Nehodlám šetřit a proto očekávám to nejlepší. Snad veškeré to pisatelství nebude jen PR. Velmi se zajímám o nové technologie a také bych svůj dům nyní chtěl udělat tzv. nezničitelný“.
    Tudíž rád bych se vás zeptal, co si myslíte, o materiálech jako je LINE-X (tzv. Nerozbytná pěna) – tedy povrchových chemických úpravách které zpevňují materiál. Nezměnil by právě takový typ povrchové úpravy dřevostavbu na nezničitelný?
    Dále by mě velmi zajímal váš nazor na polystyren-betonové „nezničitelné“ cihly. Jedná se o celkem nové materiály, takže s nimi nejspíš zatím žádnou vlastní zkušenost nemáte, pokud ano velmi rád si ji přečtu či vyslechnu od odborníka jako jste vy. Velmi totiž zvažuji stavbu právě za použití podobných materiálů.
    Mnohokrát děkuji za jakoukoliv zpětnou vazbu. Prosím o kopii odpovědi na muj mail.
    S pozdravem
    Ondřej Exner

    • Dobrý den Ondro, ve svém věku a životní situaci si již mohu dovolit ten luxus psát své názory. Neohlížím se na PR ani na to zdali můj názor mne přinese nějaké nepříjemnosti. 🙂

      Jaké špatné zkušenosti s novostavbou máte ?

      Na oba materiály na které se ptáte mám pohled značně odtažitý. Zároveň je nutné napsat, že jsem nezkoušel. Polystyrénové tvárnice mají zásadní chybu 0 difuze vodní páry. Polystyren jako materiál izolující vnější povrch zdi při rozumném množství vlhka funguje. Stěna přijímá vlhko když je ho ve vzduchu příliš a vrací když je vzduch suchý. Toto polystyrénová tvárnice znemožní, když polystyren izoluje i vnitřní povrch stěny. Takto se staví hodně levné domy ve Francii a pro mne hrozné.

      Ani LINE-X mne žádnou logiku nedává. Ve stavebnictví je mnoho výrobků jen marketingový šum, bez faktického významu. Trend bude spíše opačný. Materiály zcela bez chemických přísad. BIO dům. 🙂 Moje BIO žena mne nutí nějaký takový připravit. 🙂

      Pěkné dny David Mencl

      • Dobrý deň, rad by som poznal váš názor na zdravé bývanie. Je možné postaviť dom z tehly a zároveň ho nezateplovat napríklad polystyrénom alebo vôbec aby splňoval súčasne normy? Som toho názoru že bývanie by malo byť bez chémie aby bolo čo najzdravšie. Aké je podľa vás najzdravšie a vrámci noriem zloženie steny domu? Ďakujem. Pekný deň želám, juraj

        • Dobrý den Juraji, chystám se napsat k tomu velký Blog a ES budou mít program pro Zdravé domy.

          Hned úvodem napíši, že současný zděný dům, dobře větraný, s velkými okny, schopností akumulace tepla a vlhka splňuje 98% vlastností které potřebujeme ke zdravému bydlení. Tedy pro naprostou většinu lidí, je současná skladba zděných domů v ES skvělou zdravou skladbou bez nutnosti vynakládat další náklady.

          Pokud jste jako moje žena posedlý naprosto zdravým životním stylem a zajímají Vás i ty zbývají 2% pak uvažujete o zateplení vatou a nejspíše na rošt s provětrávanou zavěšenou fasádou. Nucené větrání rekuperací. Schopnost domu vypnout modré spektrum ve světle po 19:00 a UV pračku vzduchu. To jsou technologie, které Vám z 98% řešení udělají 100%. Více v mém Blogu. 🙂

          Hezké dny David Mencl

  7. Zdravím Vás,
    jako spoustu jiných, mě zaujala Vaše přesvědčení ohledně dřevostaveb. Předem zdůrazňuji, že nechci zpochybňovat Vaše, jistě velmi široké, zkušenosti ve stavebním sektoru nejen ohledně technologií a materiálů, ale je pravda, že se dřevostavbám profesně již dlouhou dobu nevěnujete, je to tak? Hned objasním důvod mé, asi vcelku jízlivé, otázky. Všichni víme, že materiály a technologie se v čase posouvají (to samozřejmě nutně nemusí znamenat, že k lepšímu) a od roku 2013 nutně musely i tyto zaznamenat jistý posun. A teď zásadní otázka: i na základě takových skutečností trváte na svých názorech? Jde mi o výstavbu domu, se kterým má být jistá spokojenost alespoň 60-70 let. Víme, že jisté věci budou „prostě naprd“ i když s nimi provedete kdejaké „zázraky“… je to podle Vás i případ dřevostaveb a materiálů/technologií použitých zde? Zkuste prosím nastínit proč.
    PS: Nevím, jak v roce 2013, ale dnes je cena dřevostaveb výrazně nižší (bavím se pouze o solidních firmách, které stavbu zbytečně „nenastřelují“ a i po letech je doporučí jejich zákazníci).
    Přeji hezký den a budu se MOC těšit na brzkou odpověď, za kterou předem děkuji
    Ondřej

    • Dobrý den Ondřeji,
      málo kdo ví, ale před 25 roky jsem začínal v oboru u RD Rýmařov, největšího stavitele dřevostaveb v Česku. Byla to pro mne zkušenost velmi frustrující.

      Píšete o posunu technologií. Tak ten opravdu žádný nevidím. Sleduji všechny významné české stavitele, znám detailně jejich technologie. A nevidím žádný podstatný technologický posun. Konstrukce stěn je pořád stejná. Někdo přidal rekuperaci, aby zhojil nedostatek, že bez této nedokáže splnit základní parametry štítku. Někdo přidal klimatizaci, aby zakryl nedostatek přehřívání. To já nepovažuji za technologický posun.

      Jaký technologický posun u dřevostaveb vidíte Ondřeji? O čem mluvíte?

      Před cca 5 lety bylo velké marketingové šou pojem difusně otevřená konstrukce. Hodně výrobců se tímto pojmem chlubilo. Později se ukázalo, že difusně otevřená konstrukce znamená odvedení jen 3% vzdušného vlhka domu. Tedy hodnota jen naprosto málo významná. Tedy i tento pojem se dnes již za inovaci nepovažuje.

      Píšete, že potřebujete dům, který vydrží 60 let. To většina dřevostaveb jistě splní. Bez velkých stavebních chyb to bude přesně hranice technické životnosti. Problém není v tom, že Vám před důchodem spadne dům na hlavu. Problém je v hodnotě nemovitosti. Tím, že splácíte svůj dům vytváříte velkou majetkovou hodnotu. A bohužel v případě dřevostavby bude hodnota hned významně menší a za 20 let čtvrtinová zděnému domu. To je průšvih. Pokud potřebujete dům prodat, abyste bydlel jinde, nebo třeba z důvodu rozvodu je prodej dřevostavby vždy velká bolest. Koukněte na realitní portály a pochopíte hned.

      A přirozeně pak kvalita bydlení. Nulová akumulace, přehřívání v létě, obava z každé nepatrné závady na vodě, či kanalizaci. Psal jsem v Blogu.

      No a konečně píšete, že se dá dřevostavba pořídit levněji. To tedy jistě nedá. Znám přirozeně levnější domy naprosto nevybavené. Neznám však nabídku dřevostavby, která by byla při stejné výbavě významně levnější. Za to však vím, že každá dřevostavba má výrazně horší podmínky hypotéky. A tedy i stejně drahý dům splácený 30 let špatnou hypotékou je nakonec mnohem levnější. Zaplatit více peněz za horší bydlení a podstatně menší hodnotu majetku mně přijde děsivé. O tom je má úvaha.

      Odpověděl jsem Vaše otázky ? Vysvětlíte mi v čem se technologie posunuly a kde jste viděl výhodnější cenu ?

      Pěkné dny David Mencl

  8. Tvl… ?
    Dobrý den. Koukám a zírám?. Nikdy jsem nic nepostavil,kromě mého mužství?, ale teď jsem v situaci, která mě vyhání někam pod most… Myslel jsem,že levnější domy ze slámy a štěpků, jak se nazývají energetické dřevo-stavby, budou moje spása. Ale když jsem četl příspěvky, tak jediné a ekonomicky přijatelné řešení formou hypotéky, bude mobilheim na vlastním pozemku…. ??? Co vy na to? Stejně víc jak 1,5mil mi banky nepůjčí… Dík za odpověď, Petr.

    • Dobrý den Petře, dvě roviny.

      1) Podle čeho jste vypočetl, že Vám banky více jak 1,5 milionu nepůjčí ? V prvé řadě bych se podíval na možnost opravdu dobrého úvěru a posunul tuto hranici. To z mé zkušenosti nebývá problém.

      2) Nejdůležitější pak je určit jaká splátka je Vám bezpečná. Za pozemek a dům.

      Most ani mobilheim bych nedoporučil. Myslím, že budeme pro Vás umět lepší řešení. 🙂

      Hezké dny David Mencl

  9. Dobrý den,
    Váš článek působí velmi negativně vůči dřevostavbám. Na druhou stranu Vám musím dát za pravdu. Ale rád bych se dřevostaveb zastal, protože si myslím, že za většinu negativ, která uvádíte nemůže z principu dřevostavba, ale naše prostředí v ČR. Tím jsou myšleny požadavky zákazníků, snaha firem vydělat… Obecně cenu výstavby hotového domu neurčuje jen cena a hodnota nosné konstrukce. Ale také např. střecha, fasáda, vybavení a zařízení domu. Pokud dřevostavby staví v americe z hrubého řeziva, zevnitř opláští SDK, zvenku deskami natřenými na bílo a na sřechu nastřílí asfaltový šindel, jde o levnou stavbu. Pokud v ČR stavíme z hoblovaných KVH profilů a na střechu dáme těžkou pálenou tašku, tak to nám stavbu prodraží.
    Zajisté existují kvalitní dřevostavby a kvalitní technologie pro dřevostavby, ale ty už pak také nemusí být levné.

    • Dobrý den Martine,
      vůbec ne. Můj pohled není negativní na podstatu dřevostavby. Ve svém Blogu jsem vysvětlil důvody proč v ES nepovažujeme tuto technologii za správnou.

      V USA je systémem dřevostavby postaveno 50% rodinných domů. Jenže tam takový dům stojí 1/3 domu zděného. A to je zakopaný pes. Pokud by dřevostavby v Česku stály třetinu pak by bylo možné o této uvažovat jako o reálné alternativě. Pro méně majetné klienty dům s nižší kvalitou za podstatně nižší cenu. To je také role dřevostaveb v USA.

      Extrém je, že v Česku není cena dřevostaveb třetinová. V Česku je cena stejná. Hypotéka na dřevostavbu mnohem méně výhodná. Tedy při splácení hypotékou je v Česku dřevostavba dražší nežli zděný dům. Tedy český stavebním dostává mnohem méně kvalitní dům, s nesrovnatelně nižší životností a zaplatí za tento třikrát vyšší cenu nežli je obvyklé. Pro důvody, které píšete a hlavně pro obrovské marže firem, které dřevostavby v Česku staví.

      A to je to co já Martine ve svém Blogu nemohu akceptovat. Samotná technologie za toto nemůže.

      Hezké dny David Mencl

  10. Dobrý den,
    váš článek mi asi finálně překlopil pomyslný jazýček vah na stranu zděného domu. Je velmi obtížené se dozvědět jakýkoli nezaujatý názor, když celý dřevostavební kartel má pod palcem vyhledávání a pokaždé, když hledám výraz s klíčovým slovem dřevostavba, tak mi vyjedou články z dřevostavitele atd. A jen štěstím se pak dostanete na weby jako je ten váš.
    Vždy jsem nad domem přemýšlel jako nad určitým druhem investice, nebo spíš nositelem nějaké hodnoty. Nepředpokládám, že v tom, co si postavím by žily moje děti. Ale dokážu si představit, že to po mně prodají a fakt, že na pozemku stojí budova bude hodnotu pozemku navyšovat. Ale u dřevostavby? Nejsem si tím jistý.

    Déle si říkám, jakou kvalitu života v tomto domě (dřevostavbě) budu mít po 20 letech. Až se projeví všechny vady a nedokonalosti (na které jsou dřevostavby náchylné). Až zjistíme, že někudy prosakuje sprchový kout nebo někde, jak píšete, v důsledku špatného větrání uhnije nějaký sloupek. Až se projeví tepelné mosty a plíseň se bude tvořit na stěnách.
    Obecně mi přejde, že dřevostavba ke správnému fungování potřebuje spousty technologií a ty přirozeně rychle zastarávají, stejně tak velmi opatrné zacházení, aby nějakou dobu vydržela. Chci ale dům, ve kterém se každou chvíli budu muset dívat na vlhkoměr a strachovat..
    Ale co tedy zvolit? Ytong či Porotherm? Moderní materiály které mají také spousty nevýhod. Někdo navrhuje vápencopískovcové cihly. Už mi z toho jde hlava kolem..
    Všude kolem od mých známých slyším, že zděná stavba s sebou přináší jen problémy, zpoždění a velké vícenáklady. Myslel jsem si, že to dřevem obejdu, ale vypadá to, že možná by toto řešení bylo krátkozraké…
    Chceme si postavit bungalov do 130m plus garáž. Pozemek s jihovýchodním vstupem s velmi mírným svahem. Myslím, že to není nic šíleného, aby solidní firma dokázala splnit co slíbí za rozumné peníze…
    S pozdravem,
    JS.

    • Dobrý dne Jiří, vlastně nemám co k vašemu příspěvku více napsat.

      Bohužel PR agentura dřevostavby zastřešující pracuje velmi dobře a již 20 let. Proto je v Česku trh pokřivený a poroto se v Česku staví dřevostavby mnohem dražší nežli jinde.

      Dřevostavba může být nádherný dům. Musí však jít opravdu o plné dřevo. V Česku se 98% dřevostaveb staví na bázi chaty, trámky opláštěné OSB deskou. Tedy naprostá nekvalita náchylná i na prosté vzdušné vlhko. 🙁

      Zdali zvolit Ytong či Porotherm nebudete velký rozdíl. Ani u těchto materiálů si nenechejte navěšet bulíky na nos speciálními materiály. Použijte základní s dobrou izolací. Bude to řešení méně výhodné pro výrobce materiálu avšak hodně výhodné pro Vás. 🙂

      I u zděného domu si dnes domluvíte pevnou cenu. Tedy s dobrým výběrem stavitele není důvod se bát více-nákladů.

      Hodnota domu jako investice je v případě zděného domu mnohem vyšší. A to je hodnota naprosto zásadní na kterou vždy musíme pamatovat. Nikdy nevíme co nám život přichystá. A jen prostá nutnost se odstěhovat jinam vede k potřebě dům prodat. Dřevostavba je při prodeji penalizována 40% snížením ceny jen za to že jde o dřevostavbu. Z toho plyne vše.

      Pěkné dny David Mencl

  11. Dobrý deň Pan Mencel,

    No ; ja som bol už presvedčený za drevostavbu , nakoľko mám stolársku firmu, za suseda projektanta drevostavieb … tým pádom Stavebny dozor nad mojou svoupomocnou stavbou…. študujem to už viac ako dva roky a ničoho sa pri realizácii nebojím …
    pravda je taká zeskusenost zo stavebnými firmami u nás v okoli je hrozná , stavebnici si nevedia čo pýtať a akoby podnikajú bez starosti .
    Jednoducho JA potrebujem priestor ,veľa povolení , zadlžiť sa na strojoch a vo finále cena mojej prace je omnoho nižšia ako u stavebnej firme ,chod prevádzky je niekde inde .Je to jednoducho postavené na hlavu .
    Ale späť k téme , trochu ste mi otvorili oči a naozaj to tak teraz cítim po vašom obsahu že hodnota murovaného domu niekde inde a bude pre nás na dôchodok možno aj rozhodujuca .
    zvažujem moj plán postaviť dom úplne prekopať od základov .
    Drevodom by som si vedel postaviť naozaj lacnejšie vzhľadom na nakúpi materiálov s50% zľavami a svojou s kolegami prácou , ale cítim že si to skôr vsugerovavam ,alebo vyhľadávam kladne hodnotenia na Drevodom . Možno trochu pre pocit ze zanechám menšiu uhlíkovú stopu po sebe a životnemu prostrediu a pomôžem omrvinkou .

    Len takisto ako pan Jiří písal nadomnou ,ak ísť do moruvaneho tak do akého ?
    To je ten problém ktorý by sme chceli od Vás počuť najviac 🙂
    Vždy sa má pýtajú moji zákazníci , jednoducho akoby som si to spravil ja pre seba ?
    Mám pocit že firmy stavaju z materiálov tak ,aby sa im hlavne dobre robilo ,všade vidím rovnaké skladby domov … 30 cm ytong alebo tehla +EPS v lepšom prípade nap.20 cm

    Chcel by som mat čo najviac pasívny dom…
    pred tým ako som začal sa hrať s myšlienkou Drevodomu som mal teóriu stavať systémom strateného debnenia z Cetrisu ( podľa mna neuveriteľný materiál, možno trochu zabudnutý ako heraklit atd ) kde by som si vytvoril 15 cm Beton a Cetris 2 cm z oboch strán a z vonku 30 cm zateplenia (neviem ale akého , čo je vhodne či sedy neopur ,či vata )
    Myslite že ten Beton z vnútra cez ten Cetris by bol dobrý pre vnútornú klímu a pohodu ?

    Prosím ešte otázku či staviate aj na Slovensku , okres Malacky …

    Ďakujem veľmi

    • Dobrý den Rasto,

      každý máme pocit, že náš obor je složitější nežli ty ostatní. Je to tím, že vidíme do detailů všech úskalí svého oboru a stejně detailní vhled nemáme jinam. Náročnost není, myslím, dána oborem, ale odpovědností, kterou svoji práci děláme. Kdo jsme odpovědní prožíváme svůj obor jako náročný. Kdo je neodpovědný vnímá situaci jinak.

      Masivní zděný dům přinese nesrovnatelně vyšší životnost a hlavně hodnotu Vaší investice. V našich klimatických končinách je zděné řešení správné, tradiční a roky prověřené.

      Použít ztracené bednění je dobrá možnost stavby. Sám jsem prvý svůj dům postavil takto. Mrkněte na technologii Velox. Z tohoto směru nejlepší možnost. Vnitřní klima takové stavby je pohodové. Výborné řešení proti letnímu přehřívání. S velmi dobrou akumulací a výbornou zvukovou izolací.

      Skladby které nejčastěji vidíte se staví proto, že jsou jednoznačně nejvíce efektivní. Tedy nízké provozní náklady, slušné pořizovací náklady. V ES vše podřizujeme výpočtu nejlepší možné skladby. Ze vzorce vypadne jasně nejsprávnější řešení. A je velmi podobné tomu co jste popsal. 🙂 Tedy zjevně i jiní kolegové umějí počítat. 😀

      A ano stavíme i u Vás a hodně. 🙂

      Pěkné dny David Mencl

  12. Dobrý den, Váš článek je velmi zajímavý a odlišný od většinové masáže dřevostavitelů. Mohu se zeptat jaký máte názor za prvé na SIPs panely používané například firmou Happy Building?
    Za druhé na stavební systém Purlive?
    Děkuji za odpověď

    • Dobrý den Zdeňku,
      nebylo by etické komentovat konkrétní stavitele, když tady nejsou. Tedy odpovím obecně o technologii.

      SIPs panely jsou výborná technologie, pokud tyto použijete tam k čemu byly určené. Pokud potřebujete postavit patro na starý dům v centru velkého města. Potřebujete technologii lehkou, která nezatíží konstrukci. Technologii suchou a rychlou, aby Vás zábor veřejného prostranství nezrujnoval, pak je je technologie SIPs panelů naprosto úžasná.

      Ovšem stavět z této rodinný dům žádný smysl nemá. Nepřináší žádnou podstatnou výhodu a zůstává mnoho nevýhod. Podstatně nižší likvidní cena domu. Pro mne nepřekonatelné. Dům má být pro Vás velkým majetkem a rezervou. Z této technologie nikdy nebude. Problém s uhníváním panelů v kontaktu s vodou. Třeba při kondenzaci vodní páry na okně. A když by Vaše žena věděla, že dutina panelů je nejoblíbenějším místem pro brouky a hmyz širokého okolí asi by také nebyla úplně nadšena.

      Stačí takto ?

      Pěkné dny David Mencl

  13. Pěkný večer pane Mencl,
    tak jsem několikátá vidím v pořadí, která zvažuje dřevostavbu
    v zájmu úspor a rychlejšího bydlení.
    Přesto mne Vaše fakta dovedou k rozhodnutí.
    Můžete mi prosím poradit, ráda bych domeček do 100m2
    zastavěné plochy, na mírně svažitém pozemku.
    Je možné takový domeček postavit ve zděné formě na klíč
    ( včetně základové desky, ing. sítí, topení ) do 2.5 mil kč
    bez pozemku ? Případně, kdo mi takový domeček postaví a za jak dlouho ? Budu Vám vděčná za názor, s pozdravem
    Eva.

    • Dobrý den Evo,
      s výhradou sítí jistě ano. U sítí nemohu odpovědět, když nevím jak dlouhou přípojku budete realizovat.

      Stavba zděného domu bude trvat 6 měsíců. Postaví Vám tento každý dobrý stavitel. A jistě také Ekonomické stavby. 🙂

      http://www.ekonomicke-stavby.cz

      Pěkné dny David Mencl

  14. Pane Davide,
    patřím mezi dříve narozené a protože mám já i manželka problém se schody, rád bych si usnadnil život tím, že bych se přestěhoval někam, kde dojdu po rovině. Náhodou jsem při hledání něčeho narazil na Vaše stránky a tak jsem se rozhodl učinit dotaz:
    Myslíte, že by byla možná verze nechat si u vás postavit skromný domek s tím, že bych měl možnost hypotéku umořit bytem v osobním vlastnictví (cca 2 mil.) Jaké požadujete další záruky splátek, nebo lépe řečeno, jak se vůbec počítají náklady na vámi postavený domek?

    • Dobrý den Zdeňku, nepožadujeme žádnou další záruku splátek. Zřejmě by Vám vyhovovala možnost umořovat zbytek ceny placením pravidelného nájmu. Domluvte návštěvu v některé z našich kanceláří, která Vám vyhovuje. Vyberte dům a pozemek. Tak získáme celkovou cenu a můžeme vypočítat výši měsíčního nájmu. Pokud Vám bude vyhovovat, rád Vám dům postavím.

      Pěkné dny David Mencl

Napsat komentář: Standa Zrušit odpověď na komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *