Od mnohých z Vás se mi před rokem dostalo velké podpory. Ještě jednou za tuto děkuji. Dala mi sílu a přesvědčení pokračovat. Oslovil jsem před rokem poslance Parlamentu České Republiky a vysvětlil těmto proč je zákon, který sama pro sebe navrhla Česká národní banka, špatný. Poslanci naše argumenty vyslyšeli. Sněmovna zákon ve druhém čtení odmítla. Nejvyšší zákonodárná moc se tedy rozhodla ochránit hypotéky přes snahou České národní banky tyto omezit. Poslanci svým rozhodnutím chránili možnost Čechů pořídit vlastní bydlení. A my jsme se tak mohli za všechny mladé rodiny oslavit vítězství zdravého rozumu.

Dnes však musím poctivě napsat, přes počáteční vítězství, nakonec, přátelé prohráváme. 🙁

Česká národní banka se rozhodla vůli parlamentu nerespektovat. Našla zadní vrátka, jak i bez schváleného zákona hypotéky zabít. Zadními vrátky je kombinace důrazného doporučení bankám kombinovaného s přísnými kontrolami zaměřené na banky, které doporučení neuposlechnou.

Již tři vrcholní bankéři mně potvrdili, že razie ČNB je tak silná, že bankám nezbývá, nežli doporučení uposlechnout, byť bankéři toho považují za mimořádně nešťastné a trh devastující.

Je běžným podnikáním banky určit si, jaké riziko při poskytování hypotéky o proti zisku postoupí. Je právem banky určovat, komu hypotéku poskytne a komu již ne. V Česku je velmi nízká delikvence hypoték. Je tedy zřejmé, že banky najít zdravou hranici ve svém podnikání umějí.

A přesto, že banky se špatnými úvěry potíže nemají potřebuje ČNB hypotéky poškodit. A tak mnohým občanům možnost vlastního bydlení zcela uzavřít. Stejně jako v dobách socialistického, centrálně řízeného hospodářství, papaláši diktovali, co má který podnik vyrábět, stejně tak dnes potřebují centrální bankéři diktovat bankám, kdo hypotéku už dostat nemá.

Česká národní banka silou vynucuje, aby banky neposkytly úvěr nikomu, jehož příjem za 9 let je nižší nežli všechny poskytnuté půjčky. Což je právě u hypoték, které se splácí i 40 let, podmínka za vlasy přitažená.  Hypotéku také nedostane nikdo, kde bude součet splátek přesahovat 45% jeho měsíčního přijmu.

Guvernér České národní banky s ročním platem 4.000.000,- Kč zcela ztratil pojem o reálném životě.  Z klimatizované kanceláře a zadního sedadla limuzíny vypadá naše země hodně jinak, než když se každý den s klienty potkávám. V Česku je mnoho profesí, které mají neprokazatelný příjem. Řidiči kamionů, kteří mají příjem v dietách, živnostníci využívající daňový paušál, kuchaři, číšníci. A třeba také i Váš zubař, který odepisuje drahou ordinaci a logicky platí menší daně. Všem těmto chce guvernér Rusnok naprosto zamezit možnost hypotéky.

Restrikce centrální banky uzavře možnost získat  hypotéku pro 30% rodin, které by doposud hypotéku dostaly. Česká Republika je v EU stát s nejhorší dostupností vlastního bydlení. Krok ČNB tuto smutnou statistiku dále výrazně zhorší. Celou generaci dnes mladých rodin uzamkne guvernér Rusnok v nutnosti nájemního bydlení. S omezením hypoték přirozeně rychle rostou nájmy. Mladí lidé budou celý život platit drahé nájmy, aby do důchodu odcházeli bez vlastního majetku. Místo prosperity a možnosti za aktivní život zaplatit svoji vlastní nemovitost, připravila ČNB této generaci budoucí souběh vysokých nájmů a malých důchodů. Co dnes se děje, za 40 let bude plnit chudobince. Strašidelné pak je, že ČNB takto činí v přímém rozporu s vůlí parlamentu.

Podle České národní banky budou nemovitosti v Česku napříště kupovat Italové, Francouzi, Dánové, či bohatí Rusové. Ti všichni dostanou ve svých zemích hypotéku na nákup české nemovitosti snadno. Tito pak budou své nemovitosti za drahé nájmy pronajímat Čechům.

Česká mladá rodina mohla splácet svoji hypotéku 8.000,- měsíčně, místo toho bude platit 18.000,-  měsíčně za nájem svému italskému domácímu. Italský domácí zbohatne, česká mladá rodina celý život bude platit nájem, aby do důchodu odcházela nemajetná. To je strategie guvernéra Rusnoka a České národní banky.

Nejsem zvyklý uhýbat špatným věcem

Život mne nenaučil uhýbat špatnostem. Neuhnu ani tentokrát. V Ekonomkách budeme bojovat za dobré bydlení mladých rodin. A věřím, že dobrá řešení udržíme.

Od svého člověka v ČNB jsme o připravované zradě na národu věděli již čtyři měsíce. Po celou tuto dobu připravujeme v bankách mírnější podmínky pro klienty ES. Nebylo to snadné. Stálo to mnoho úsilí a garancí. Nové podmínky na klienty ES však nedopadnou stejně tvrdě jako na zbytek trhu.

A sluší se říci zcela otevřeně. Kde mírnější podmínky stačit nebudou, tam budeme v ES kličkovat a hledat způsoby, jak hloupé restrikce ČNB obejít, obelstít. Možnosti již vidíme. Rád bych vedl firmu bez kličkování. Rád bych podnikal v právně moudrém a zralém prostředí. Pokud musím čelit diletantské centrální bance, pak se postavím na stranu mladých rodin. Dobré věci někdy chodí po nesnadných cestách. Vzdám se pohodlí, ponesu riziko pokut a sankcí, budu však dělat to, čemu věřím. Nepřestanu hledat cesty, jak mladé rodiny přivést do svých domů. To Vám slibuji.

Váš David Mencl
Dovětek 1.
Do svého nařízení ČNB nakonec přidala nenápadný přílepek. Tento říká, že banky u 5% případů nemusí doporučení dodržet. A to je, milí přátelé, náš prostor. U většiny bank máme otevřené podmínky, které nám umožní využívat právě těchto 5% a nebýt tak omezeni tímto mimořádně špatným nařízením.



Dovětek 2.
Víceguvernér Tomšík reagoval na můj Blog. Odpovím již jen krátce.

ČNB říká: “Dnes banky nemají žádné problémy. Dnes nemají nebezpečnou míru delikvujících úvěrů. Banky jsou zdravé. My v ČNB zavádíme tyto (drastická) opatření pro situaci, která není, ale mohla by být, kdyby se ekonomika zhoršila.”

Mnoho špatných věcí a mnoho zla bylo v historii ospravedlňováno riziky, která v danou chvíli neexistovala, ale která “mohla by být.” Strašení možnými riziky, které nikdo neviděl, ale možné jsou, je častý nástroj demagogie. Kde scházejí ověřitelné argumenty, hodí se strašák.

Riziko zhoršení ekonomiky existovalo vždy. Přesto předchozí představitelé ČNB k podobnému kroku regulace hypoték nikdy nesáhli. Test poklesem ekonomiky jsme zažili v době hluboké ekonomické krize. A výsledek ? České banky byly i v době bankovní krize naprosto zdravé. České banky prokázaly, že svá rizika řídit umí. Tedy nepotřebujeme papalášský přístup guvernéra Rusnoka.

O nepotřebě těchto opatření se shodli bývalý guvernér ČNB Tošenovský i ekonom Švejnar. Dali nám tak vzpomenout na časy, kdy jsme měli mimořádně erudované centrální bankéře.