Doba pandemie COVID 19 je na konci. A já se chtěl ve svém Blogu s tímto časem nečasem rozloučit. Zanechat si vzpomínku. Výstižnou a pro Česko tradiční. 

Možná Vám to dnes tak ještě nepřijde, leč mizérie pandemií čínským korona-virem končí. Tedy ta horká část pandemie, která tak zásadně zasáhla a změnila naše životy končí. Korona-vir už s námi zůstane na vždy. Jeho dopad na naše životy však bude napříště již jen malý. Také proto, že jsme si přivykli na omezení velká, nám tak omezení menší budou připadat jako zcela malá.

Konec pandemie začne lepším počasím, které významně sníží přenos. V létě pak i na Česko začnou zbývat volné výrobní kapacity očkování a vedle pěti milionů promořených doočkujeme tem malý zbytek populace, která se nestihla nakazit. Na podzim nás tedy již vir nezasáhne se silou posledních měsíců.  Bude tu. Nové mutace. Ovšem již nás nesrazí na kolena. Jen nám tak olízne kotníky.

Tedy pandemie končí.

Byla s námi rok. Rok nám měnila životy každý den. Měnila naše plány, naše návyky. Sebrala nám některé naše blízké. A mnohé z nás naučila přemýšlet jinak. Byla to doba tak významná, že jsem chtěl na tuto dobu malou vzpomínku ve svém Blogu. Něco českého naší mentalitě blízkého.

Mám na naší mentalitě rád, schopnost dělat si legraci i z těch nejvážnějších věcí. Jsme národem Járy Cimrmana. A tak poslední rozloučení s COVIDem učiním pomocí vtipu, který jsem dostal. A ze všech  vtipů jsem vybral ten, ze kterého mně tak trochu běhá mráz po zádech.

Přeji Vám přátelé, dobré dny. Nechť je pandemie co nejdříve jen vzpomínkou. Nechť se rány zahojí. A pokud přinesla i dobré myšlenky, ať ty na vždy zůstanou. Zaplatili jsme za tyto vysokou cenu a jako cenné tedy tyto chraňme.

David Mencl

 

A teď ten vtip, který nám bude připomínat naše děti rok nechodící do škol.