Užil jsem si krásný svatební den své sestřičky Markéty a ještě plný toho zážitku chci svým fejetonem Markétce a Richardovi popřát krásný společný život.

Vy co znáte mé knihy mohli jste nabýt dojmu, že nejsem velký přítel svateb. Ovšem pravda je v tomto případě barevnější a vícevrstvá.

Zaprvé miluji svatby svých sester. Znám je obě jak nikdo jiný a byl jsem tedy šťastný, když si je někdo vzal a nezůstaly mně na krku. Že to ještě v obou případech jsou muži mimořádně slušní považuji už za štěstí až skoro nezasloužené. 🙂 Ale to je na jinou úvahu.

Mám rád svatby tam, kde jde o spojení dvou moudrých lidí. U moudrých lidí přijde mi svatba jako nádherná oslava společného života. Možnost o svoji radost se rozdělit se svými nejbližšími. U moudrých lidí je svatba oslavou více nežli změnou statusu a pravidel. U dvou moudrých lidí je svatba krásná věc.

Kde však svatbám nefandím, to jsou svatby lidí méně chytrých. S trochou nadsázky myslím, že lidé s IQ nižším nežli 120 by se neměli vdávat a ženit. Pro takové je institut svatby nebezpečný a snad dokonce zákeřný. Člověk méně přemýšlivý snadno může uvěřit těm slovům oddávajícího. Slovům, která jako jed mění myšlení a později i chování.

Zažil jsem celou řadu lidí, kteří uvěřili, že jsou si sezdáni. Že si svého partnera opravdu mohou VZÍT. Že toho druhého po svatbě MAJÍ. Čeština umí tak krásně vyjádřit slovy MOJE žena. MŮJ muž. Nebo, jak říká můj kamarád Honza Černý, když manželství tvrdá déle, MOJE stará.

Ti méně chytří při svatbě uvěří, že svatbou je dílo dokonáno, že již svého partnera mají. Že si ho vzali. Ti méně chytří přestanou svatbou o svého partnera usilovat. Když už je jejich. Pro mnohé se svatbou změní myšlení, chování i vztah. Pro méně chytré je tak svatba začátkem konce jejich vztahu.
Ano, chápu že návrh, ať se vdávají a žení jen ti co mají IQ vyšší nežli 120 je trochu diskriminační. Přeci jen dvěma třetinám lidstva by tak zůstala možnost svatby odepřena. A to by hodně řvaly svatební agentury. Moje sestřička shodou okolností mnoho let pracovala právě v jedné takové agentuře.

Tedy myslím to s lidmi dobře. Nesedej za volant, když neumíš řídit. Neskákej do hloubky, když neumíš plavat. A nežeň se, když na to nejsi dost chytrý. Myslím to dobře, ale někdo mne může obvinit z diskriminace. 🙂

Přemýšlím o tom již několik týdnů. Hledám řešení, jak i lidem s nižším IQ umožnit radost svatby a zároveň je nevystavit nebezpečím, které svatba přináší. A dnes jsem na to přišel. Východiskem jsou svatby na tři roky. Svatby na dobu určitou.
Tam kde by pár věděl, že za tři roky přijde situace, kdy se partner znovu vyjádří. Kdy buď prodlouží na další 3 roky a nebo neprodlouží. Tam vím jistě, že by ve většině nepřestali o sobě vzájemně usilovat. Tam kde by byla svatba znovu a znovu na dobu určitou věřím, že by většina lidí prožila hezčí vztahy a krásnější manželství nežli prožívají dnes.

No vidíte. Říká se o mně, že jsem nepřítelem svateb. A nakonec to budu já, kdo přinese do institutu manželství nový svěží vítr. A myšlenku, která učiní šťastnými mnoho manželů.

Vám Markétko a Richarde přeji krásný vztah. Chovejte se k sobě navždy jako zamilovaní milenci. Každý den usilujte o štěstí toho druhého. To je to jediné ve vztahu opravdu důležité. 🙂 Oba máte IQ nad stanovený limit, tedy bude to snadné. 🙂

Váš David Mencl