Vše co nás potká nás ovlivní, změní a posune. Těžké časy nás ovlivňují více nežli ty snadné. I velmi zvláštní rok 2020 měl v sobě svůj potenciál nasměrovat naše životy lepším směrem. A o hledání tohoto potenciálu a hodnocení roku 2020 bude tento Blog.

Když čísla nejsou podstatná 

Vůbec se mi do hodnocení roku letos nechtělo. Nedává mi žádný smysl psát o výsledcích tam, kde mnozí přišli o své firmy, které celý život budovali. Nedává mi žádný smysl mluvit o statistikách, tam kde můj kamarád, kolega přišel Covidem o svého tatínka. Jednoduše jsou situace, kdy nejsou čísla podstatná.



A možná to je hned jedna z hodnot roku 2020. Celé roky lpíme na číslech, výsledcích a tempu růstu. A teď jsme dostali srozumitelnou odpověď. Hodnoty jsou často jinde nežli tyto hledáme. Hodně jinde.

Akcionáři budou spokojeni

Obecné stavebnictví kleslo v roce 2020 o 9%. V ES nic takového nevidíme. Zaznamenali jsme růst obratu i zisku. Byl to mimořádně těžký rok. Pohledem do účetních výkazů to však poznat není.

Také proto, že stavebnictví obecně patřilo k méně postiženým oborům. O proti lidem podnikajícím v turistickém ruchu, kultuře nebo například kamarádovi provozující restauraci jsme prožili náročný rok, avšak mohli jsme pracovat. Museli jsme improvizovat, přesto se práce na stavbách nikdy úplně nezastavily. Z úcty k ostatním mnohem více postiženým oborům si tedy žádný stavař nemá stěžovat. Byl to těžký rok, byl to však rok ve stavebnictví zvládnutelný.

V Ekonomkách jsme se v roce 2020 připravovali na krizi. Připravovali jsme se na krizi vyvolanou omezením hypoték Českou národní bankou. Nakonec přišla krize úplně jiná a ČNB svá omezení odvolala. A my zůstali připraveni na krizi. Česká část Ekonomek tak měla vlastně nečekané štěstí. I to nám zásadně pomohlo zvládnout tento mimořádný rok.

To vše vede k výsledkům, které akcionáře, kolegy a přátelé ES potěší. Nečekaně jsme i v tak nepříznivém roce, jakým byl rok 2020 dokázali vytvořit růst obratu, zisku, nových klientů a dokonce i dokončených domů.

No a můj pohled ? Jak jsme psal v úvodu. Co by mne jindy činilo spokojeným, zdá se teď jen málo podstatné.

Daně tentokrát zaplatím rád 

Druhou mimořádností roku 2020 je můj pohled na daně. Ekonomky zaplatí na dani z přidané hodnoty za rok více jak sto milionů. Na daních z příjmů další desítky milionů. Placení daní jsem nikdy nevyhýbal. A přirozeně jsem nikdy neměl z placení daní radost. Letos je to poprvé jinak.



Když vidím krvácet ekonomiku tohoto státu, když vidím kolik je opravdu potřebných jsem poprvé rád, že mohu daně zaplatit. Jsem rád, že i v této době prosperujeme a můžeme zaplacením daní pomoci sanovat stát. A že bude třeba hodně daní placených desítky dalších let o tom nepochybuji.

Dvě rozdílené poloviny roku

Jeden vir a přesto dvě zcela rozdílné poloviny roku.

Na začátku pandemie zkolabovaly banky a skvěle fungovala výroba. V druhé polovině roku v druhé vlně nákazy již banky byly připravené. Těžké časy však padly na výrobu.

Duben byl chaos. Museli jsme zavřít kanceláře, rušili stovky domluvených schůzek. Banky stáhly rolety a úplně přestaly fungovat. Jen výroba a projektanti čelili v dubnu situaci bez zaváhání. 

Musel jsem se tomu smát, když jsem viděl, jak se v Česku, Polsku i Slovensku v dubnu všechno zastavilo. A naše výroby jely beze změn dál. Neuvěřitelný pocit jsem tenkrát zažíval. Do dnes jsem na své výrobní skupiny hrdý. Jsou to pro mne Titánové roku 2020.

Stejně tak projektanti okamžitě v počátku pandemie přepnuli do nového režimu. Za dva dny jsme dokázali fungovat zcela nově. Uzavřené malé projekční bubliny s minimálním kontaktem s okolním světem. Komunikace s klienty přes video-konference. Komunikace se stavebními úřady poštou a telefonem. Projektů se pandemie a uzavřená země nedotkla skoro vůbec. 697 dokončených projektů je číslo budící respekt mimořádný.

Banky se úplně rozsypaly. V dubnu nebylo možné čerpat tranše na již běžící úvěry a nebylo možné schvalovat úvěry nové. Vše se zavřelo. Díky vazbám v bankách a mým úžasným kolegům se podařilo v druhé polovině dubna otevřít možnost úvěrů. Po krátký čas byly Ekonomky jediným partnerem, se kterým banka uměla připravit úvěr. Také tento moment, schopnost velmi rychle improvizovat a sestavit nové cesty komunikace a práce mi zůstane na vždy v hlavě.

Co v Česku trvalo týdny, to v Polsku trvalo měsíce. A tak pro polské klienty se situace v bankách stabilizovala v srpnu. A to již na dveře klepala druhá vlna.

Na začátku zastihla pandemie banky nepřipravené. Ovšem mám velký respekt k práci, kterou banky v tomto roce odvedly. A tak když v prvé vlně jejich procesy zcela padly, ve vlně druhé situaci všechny banky zvládly způsobem zasluhujícím úctu a uznání.

Ten pokrok procesu, úroveň digitalizace je úžasný. A to je další hodnota roku 2020. Jednoduše nás donutil pracovat mnohem lépe. Těžká krize z nás vyždímala to nejlepší. A mnoho procesů už na vždy zůstane lepšími nežli byly na počátku roku.

Během jara jsem za svoji výrobu cítil hrdost. Vše se zastavilo a moji kluci na stavbách neohroženě pokračovali. Jak zaoceánská velká loď schopná odolávat bouřkám a pokračovat v cestě. Na podzim tento můj pocit vystřídal smutek a strach. Mnoho mých kolegů onemocnělo. V nejtěžší chvíli nás bylo nemocných, či v karanténě skoro polovina. To byl moment, kdy na mne dolehl strach o kolegy, vztek z té situace i způsobu, jakým je řízený náš stát. Naštěstí se postupně kolegové uzdravili a vrátili z karantény. Za cenu neuvěřitelného úsilí všech jsme dokázali minimalizovat škody, které vir z Číny způsobil. Aby na samém konci, když jsme již věděli, že jsme to zvládli, jako symbolickou tečku za tímto zvláštním rokem, jsem se v posledním týdnu jako poslední nakazil já.

Bez práce být nemohu

A také nemoc samotná mi přinesla zajímavé poznání. Občas dostávám nabídky, ať Ekonomky prodám. Jak se zvyšuje počet nabízených miliard za prodej firmy občas zaváhám a zamyslím se na tím. Nad životem na pláži s drinkem v ruce. Nad tím, jak mohu celé dny psát a číst všechny ty úžasné knihy, které teď nestíhám. Je to sladká představa života bez povinností a úkolů.

Můj průběh nemoci COVID19 nebyl ani úplně vážný ani úplně snadný. Takový střední proud. Donutil mne však téměř čtrnáct dní nic nedělat. Ochutnat kousek toho života bez povinností a úkolů. A v tomto případě také bez pláže. A tam jsme zjistil, že ke svému životu práci potřebuji. Potřebuji pocit, smysluplnosti. Potřebuji namáhat svůj mozek a přinášet nové pohledy a myšlenky, které předeme mnou ještě nikdo nepřinesl. Štěstí v životě není v nic nedělání na pláži. Štěstí je v práci, která má smysl. Rovnováze mezi osobním a pracovním životem a vztazích, které kolem sebe rozvíjíme. A štěstí je také v dobrém bydlení. Je pro mne naplňující, že dokáži k dobrému bydlení pomoci každý rok stovkám rodin.

Tedy mým údělem je pracovat. Sbohem pláži.

Žijeme mimořádně snadné životy 

Již před rokem 2020 jsem často slyšel mnohé nadávat *„na tuto svinskou dobu“* a rok 2020 dal mnohým dobrou příležitost uvěřit, jak těžkým zkouškám čelíme, když nemůžeme jít se svými kamarády na pivo. Také jsem měl několikrát období špatné nálady. Kdy jsem se přistihl z pocitu mizerných časů. V tu chvíli pomohlo chvilku přemýšlet.

Naše životy jsou nesrovnatelně snazší nežli životy našich předků. Až nás snadnost života rozmazlila, že jsme zcela ztratili schopnost odolávat i malým překážkám. A koronavir je malá překážka o proti tomu, čemu čelili naši předkové.

Mého pradědečka honilo na konci války gestapo, aby mu po válce jeho podnik sebrali komunisté. Prožil mimořádně těžký život a přesto žil většinu dní s úsměvem. Naši rodiče zažili život v tuhém komunismu v šedi a beznaději. Oni nemohli upírat svoji naději k tomu, že za pár měsíců očkování vše vyřeší. Naši rodiče věděli, že doba nesvobody může trvat celé jejich životy. Přesto neztratili optimismus a chuť žít jak nejlépe mohli. 

Všechny generace před námi měly podstatně těžší životy nežli máme my. A zvláštní rok 2020 na tom nic nezměnil. Pořád je to rok vlastně velmi snadný. Z úcty ke svým předkům nefňukejme. Nebylo by to slušné.

Objevené hodnoty

Rok 2020 nám mnohé vzal a něco také dal. Vzal nám svobodu cestovat. A snad nejvíce mi vadilo, jak nemohu za svými kolegy do Polska a na Slovensko. Vzal mi možnost kontaktu s lidmi, se kterými pracuji rád. Vzal mi možnost každý měsíc pracovat týden v Portugalsku.

Zároveň nám však rok 2020 dal možnost podívat se na své životy z jiné nezvyklé perspektivy. Donutil nás zastavit se a chvilku přemýšlet. Těm šťastnějším z nás dal kolem sebe poznat silné a krásné vztahy rodiny a nejbližších. A každému dal možnost přemýšlet jestli cesta, kterou v životě jdeme je ta, kterou chceme po zbytku svých dní jít.

Někteří jsme pochopili, že výsledky měřené v číslech jsou jen čísla. Že svět kolem nás je mnohem křehčí nežli jsme si mysleli. Že mnohé nedokážeme ovlivnit a tak bychom měli být jak nejlepší můžeme u toho, co ovlivnit dokážeme.

Rok 2020 změnil roky zaběhnutý rytmus. A změna rytmu nám dala novou perspektivu. Mnohá omezení byla nepříjemná. Přesto věřím, že mnohým z nás přinesl tento rok změnu pohledu. Třeba jen malou. A možnost zbytek své životní cesty dojít trochu lépe, než bez roku 2020.

Já shledal kolem sebe skvělé lidi. Našel jsem semknuté kolegy schopné čelit, každý den, velkým výzvám. Kolegy, kteří nerezignují pod tíhou překážek a vydají ze sebe to nejlepší. Dodrželi jsme své závazky klientům. Obtížnému roku navzdory. Zjistil jsem, že práce je můj život. A teď se těším zase na nějaký ten snadný rok.

Takový byl milí přátelé rok 2020 z pohledu stavitele rodinných domů.

Přeji všem pevné zdraví. A nechť se klid do našich životů navrátí. A poučení, které jsme získali nechť se s klidem neztratí.

David Mencl

2 komentáře článku “Zvláštní časy. Hodnocení roku 2020

    • Děkuji Michale. 🙂 Povinný bych být nechtěl. Vše povinné je tak trochu z podstaty protivné. 🙂 Děkuji za Váš názor a přeji dobré dny. David

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *