Ohlédnutí za rokem 2023

Dovolte mi, milí přátelé mého Blogu, hlubší ohlédnutí za právě končícím rokem 2023. Rokem, který nebyl pro většinu z nás snadným. Rokem, který jsme nakonec zvládli lépe, nežli jsme mohli doufat. A rokem, který se v samém závěru stal pro mne rokem mimořádně smutným.

Jaro, léto, podzim, zima

Naříkání na těžké časy slyšíte kolem sebe každý den. Tak já se pokusím o pohled jiný. O pohled z delší perspektivy. S odstupem pak věřím, že o pohled reálnější a poctivější nežli pohled dnes obvyklý a běžný.

Po devíti letech mimořádně snadných, postihly můj obor čtyři roky celkem těžké. Byly to roky těžší také tím, že jsme si na hodně snadné roky zvykli. Zapomněli jsme, že jaro a léto běžně v přírodě střídá podzim a zima. Po dlouhých a snadných letech jsme uvěřili, že nic jiného nás už nečeká. Uvěřili jsme, že mimořádně snadné roky jsou novou normou. Novým standardem. Že po krásném létě přijde další a ještě krásnější léto. A pak další, ještě lepší nežli všechna ta předchozí. Po dlouhé a hodně snadné době jsme uvěřili, že už všechny další roky budou jen snazší, ziskovější, prosluněnější. Jednoduše jsme po dlouhých snadných letech zapomněli, že po létě přijde podzim a zima. Na zimu jsme nebyli připraveni. A proto nás těžká zima zasáhla více, nežli musela.

Pořád však platí, že střídání dobrých a méně dobrých let je v ekonomice i životě člověka běžné. Je to dokonce nutné. Jen snadné časy by poškodily charakter jedinců i firem. O tom však někdy jindy.

Pokud se na svůj obor dívám optikou posledních třech let, pak to byla doba opravdu náročná a těžká. Pokud však poodstoupím a podívám se perspektivou posledních deseti roků, pak to byl čas vlastně skvělý. A to je prvá myšlenka, kterou Vám dnes chci nabídnout.

Rok krachů

Rok 2023 byl rokem krachů. Některé z těchto se již vyjevily. A mnoho dalších se teprve projeví. Bohužel rok 2023 bude rokem, kdy hodně lidí přijde o hodně peněz. Až to jednou někdo spočítá, půjde o desítky miliard soukromých úspor, které mohly mnohé zajistit na důchod, ale nezajistí. Půjde o zcizené peníze, které často měly přinést lepší stáří, ale nepřinesou.

Ve snadných letech vyklíčilo mnoho projektů z naprosté naivity. Bez zkušeností, bez kapitálu, bez výrobního zázemí. Stovky společností začaly vystupovat jako velcí dodavatelé. Scházela pokora a slušnost. Nakonec se velkou ukazuje jen reklama takovýchto projektů a výše jimi vybraných záloh, které se jejich klientům nikdy nevrátí. 🙁

Když vidím ty příběhy, nemohu se ubránit dojmu, že nechat zkrachovat firmy a způsobit velké škody je pro některé snadné. Až příliš snadné. Tak snadné, že se mi vlastně rozmazává hranice, co byla smůla, co naprostý amatérismus a co od počátku zlý podvod. A to je moje druhá myšlenka. Zdali všechny ty krachy, kde na konci scházejí miliardy, již nebereme až příliš samozřejmě.

Výborné výsledky, slabší známka za umělecký dojem

Výsledky, které budou Ekonomky na konci roku reportovat, budou výborné. Vztaženo k době snad dokonce senzační. Výborný obrat. Velmi dobrý zisk. Velmi nízké cizí zdroje. Vysoké vlastní majetkové rezervy. A hlavně pak rekordních 627 dokončených domů v roce 2023. Nejvíce v celé historii firmy. Jsou to skvělá čísla s ohledem na období, ve kterém vznikla.

Když si výsledky sám pro sebe hodnotím, uvědomuji si, jak stárnu. Na svých dětech to vidím. A na tom, jak přistupuji k výsledkům. Ve třiceti letech, ještě plný soutěživosti, bych se z těchto čísel dmul pýchou. No a dnes již mne samotná čísla k radosti nějak nevedou.

I v padesáti jsou pro mne čísla důležitá. Jejich váha pro moji spokojenost však klesá. Více zamilovaný nežli do výsledovky jsem teď již do procesu. Do toho svého procesu, který si třicet let ve firmě hýčkám a každý měsíc o něco vylepšuji. Když procesy fungují perfektně, to mne dokáže přinést opravdu radost z mé práce.

A to je právě mé úskalí hodnocení roku 2023. Nebyl to zrovna rok precizním procesům přívětivý. A tak vedle skvělých čísel vidím hodně malých nedorazů. Vidím, jak příliš často jednotlivá řemesla nenavazovala zcela přesně. Jak malá zbytečná prodlení ještě více přetěžovala systém a vedla k prodloužení staveb. Ta zpoždění nebyla velká. Obvykle do dvou měsíců. Radost z procesu však nemám.

Tedy skvělá známka za výsledky. Slabší za umělecký dojem. To je pro mne rok 2023.

Nechci být nesoudný. Vážím si těch výsledků. Myslím na velkého nadnárodního výrobce luxusních kuchyní Gutmann, kterému stejný čas zlomil vaz. Vážím si práce svých lidí. Vím, že to bylo často až na krev. Tedy moje úcta k těm výsledkům. Zároveň si uvědomuji, že já jsem již o dva kroky dál. Již se nechci ohlížet k tomu, co bylo, jak velké překážky bylo nutné zdolat. Ve své mysli jsem už v období jara. Proto místo oslav skvělých čísel sedím celé noci nad svými notesy. A chystám se k velkému kvalitativnímu skoku celého procesu. Ne za rok či dva. Chystám se skočit v lednu.

A to je moje třetí myšlenka. Dlouho jsme žili v náročné době. Je čas uvědomit si změnu. Nechat zimu na námi a začít jarně růst.

Dlužím Vám vysvětlení

Když v roce 2020 a 2021 covid opakovaně přerušoval běh práce, našel jsem u 99,9 % z Vás porozumění této situaci. Semkli jsme se, bojovali, s velkými obtížemi jsme situaci zvládali.

Když v roce 2022 nebylo možné koupit základní materiály, stále 97 % z Vás vyjadřovala velkou míru pochopení a podpory.

V roce 2023 již stavby neomezoval covid a také zásobování materiálu se normalizovalo. Vy jste pak oprávněně čekali konečně hladký rok. Plynulost. Precizní proces. Místo toho nás však čekalo třetí dějství této velké krize. Pro nás v Ekonomkách dějství nejtěžší. A k tomu Vám dlužím vysvětlení.

Ještě dávno před covidem už v roce 2019 byly kapacity ve stavebnictví přehřáté. V oboru scházelo 200 000 pracovníků. Zvláště ti dobří byli vzácní. Ředitelé stavebních firem, včetně mne, řešili toto přehřátí poněkud naivně. Vyprodávali 120 % své kapacity. Převis jsme řešili tím, že výrobní skupiny nastavovaly hodiny, pracovní soboty, občas i neděle. Krásné, když se nestane nic nečekaného. Když je vše snadné. Když po létě přijde pokaždé zase léto.

Covid, povinné karantény a úplné uzavírky života způsobili obrovský propad produkce. Kapacitní nedostatek se znásobil. Aby později scházel materiál a tato díra byla ještě větší. Najednou na stole byly jen špatné možnosti. Najednou bylo rozhodování o volbě té nejméně špatné.

Ukáži Vám to na příkladu skupiny tesařů a pokrývačů. Maximální roční produkce, často s nastavením pracovních sobot, je 24 střech za rok. S touto produkcí počítáte. Počítáte, že když se někde zdrží, na dalších zakázkách své zdržení doženou. A že 24 střech každý rok zvládnou.

Sečtete všechny své pokrývačské party a na jejich kapacitu připravujete klienty. Klienty připravujete s velkým předstihem. Kupujete pozemky, projektujete, vyřizujete stavební povolení, hypotéky. Tedy již dnes mám připravené klienty pro všechny své tesaře a pokrývače pro rok 2024. A již připravuji klienty pro střechy začátku roku 2025. Jednoduše vše se děje s velkou setrvačností měsíce předem.

Tedy počítáte, že Vám parta pokrývačů zvládne 24 střech, a už víte, jakých konkrétně klientů to střechy budou. Jenže přijde covid. Vaši pokrývači nemohou ven. Nemohou do jiného okresu. Případně jsou již po páté v preventivní karanténě, protože se jeden z nich setkal s někým nakaženým a všichni spolu jezdí jedním autem… Jednoduše Vám v roce 2020 místo 24 střech zvládli udělat střech jen 14. A v roce 2022 místo 24 třech jen střech 18. Za dva roky máte na jedné skupině pokrývačů deficit 16 nedodělaných střech. Stejné deficity máte na všech skupinách pokrývačů. Stejné deficity máte na všech řemeslech. Do roku 2022 jdete s brutálním plánem pracovních sobot, nedělí, práce deset hodin denně, kterým chcete deficity dvou covidových let dohnat. A… Pila nedodá vazníky a krovy, protože nemá dřevo. Rozšířil jste kapacity jednotlivých skupin, aby zvládly více práce, a oni nemají dřevo na krovy. Později ke dřevu není ani taška. Pro plynulost výstavby potřebujete tašku na stavbu ve čtvrtek a Bramac Vám ji místo čtvrtka dodá za pět měsíců. Ve výsledku Vaše parta pokrývačů ztrátu v roce 2022 nedohnala. Naopak ještě více prohloubila.

V roce 2023 již materiál i covid přestal být problém. Zůstal úkol poslední z této trilogie. Jak dohnat všechny ty kapacitní výpadky? A jak neslevit z nároků na kvalitu? O tom byl rok 2023. Pro mé kolegy manažery staveb nejtěžší rok jejich kariér.

Pořád: „Ten nejlepší postavený dům v ulici“

Velká kapacitní nedostatečnost vytvořila v oboru obrovský tlak na kvalitu. Kdo vždy stavěl podprůměrně, ten podprůměrný zůstal. Mnozí z těch, kteří ve snadných letech stavěli dobře, v roce 2023 ve své kvalitě sklouzli. Podlehli tlaku doby. Honili zakázky a naučili se hodně přivírat oči u kvality. To nebyla naše cesta.

Ten tlak byl velký. Nebylo složité vysvětlit klientovi, proč čeká, když čekal na zdivo. Bylo však těžké vysvětlit klientům, proč další tři týdny čekají, když už palety se zdivem, střešní taškou či obklady na stavbě byly. Bylo těžké vysvětlovat, že raději počkáme dva týdny na skvělé fasádníky, než abychom dělali fasádu hned. a pak se celý život dívali na jen průměrnou fasádu.

Bylo hodně věcí na stavbách, které mi poslední roky radost nedělaly. A jedna, která byla světlem ve tmě. Ultimativní kvalita našich domů, i když byla doba opravdu náročná, mne znovu a znovu vracela úsměv do zamračené tváře.

Nebavily mne ty nedorazy. Nebavily mne ty prostoje. Nesmírně mne těší ta výsledná kvalita. Pár měsíců delšího stavění přestane být pro klienty důležitou hodnotou již po čtvrt roce bydlení. Vysoká kvalita domu je hodnota, která jim bude dělat radost ještě za deset let, až se zastavíme na servisní prohlídku.

A to je má další myšlenka. Jsme perfekcionisté. Chceme ideálně všechny hodnoty. Občas přijde doba, kdy nám osud vše dopřát neumí. Pak je důležité si z možných hodnot vybrat tu nejdůležitější. Pro mne a mé manažery staveb to bylo: Stavět nejlepší domy v ulici. Když ostatní nebylo možné, stala se tato hodnota naší kotvou v těžké době. Byla to dobrá volba.

Jaro

Nebezpečí příliš dlouhé zimy je, že si na zimu zvyknete. Nebezpečí nouzových postupů je, že se tyto stanou novým standardem. Mnozí si v oboru přivykli, že běžné termíny plnit nejdou. Že normální je dohody neplnit. Mnozí tak hodně přivykli na zimu, že nevidí probouzející se jaro.

V posledním čtvrtletí 2023 se kapacitní situace velmi rychle začala stabilizovat. V Ekonomkách budeme v únoru na svých správných číslech. Kapacitní deficit vyvolaný covidem, válkou či inflací bude definitivně narovnán. Všechny důvody k improvizaci pominou.

Cítím se být zvěstovatelem jara. Je čas rychle zapomenout na všechny improvizace minulých let. A rychle se vrátit do perfektního procesu. Trochu se už bojím napsat Vám úplně pozitivní předpověď. Když jsem napsal, že jsme covid zvládli a že už bude dobře, začala válka. Přesto s veškerou svojí znalostí a zkušeností třiceti let jsem na rok 2024 upřímně natěšený. Věřím, že to bude skvělý rok. Po dlouhé zimě přijde krásné jaro.

Nejsmutnější tečka na konci

Na samém konci roku stalo se neštěstí, které vše dobré z roku překrylo nám velkým smutkem. Úrazem na stavbě zemřel skvělý řemeslník, letitý kolega a kamarád Ladislav Šavrda.

Z pracovních vztahů se v Ekonomkách léty stávají vztahy hluboce osobní a přátelské. Prožíváme společně běžné strasti života. Nemoci, krachy vztahů, obavy o naše děti. To vše do života patří a jsme schopni to přijmout. Náhlý a nečekaný odchod je nám však bolestí, se kterou se vyrovnat neumíme.

S Ladislavem jsme domy pro klienty Ekonomek stavěli 21 let. Namontoval spoustu střech. Spoustě klientům pomohl k jejich radosti. Byla to poslední střecha, kterou měl montovat. Poslední než firmu předá nástupci. Poslední tím nejtemnějším možným způsobem.

S velkým smutkem vzpomínáme. Kdo máte od Ladislava střechu, vzpomeňte na skvělého člověka.

15. prosince 2023

David Mencl

Related Posts