Dnes se podíváme na to, čím je výhodné vytápět Váš budoucí dům. A také, zdali se vyplatí fotovoltaika, tepelné čerpadlo, případně rekuperace. A protože šlo o dlouhý text, rozdělil jsem Vám tento na tři samostatné, podle velikosti domů. Vyberte tedy sobě rovnou text podle velikosti domu, který chcete stavět. V tomto Blogu najdete výpočty odpovídající menšímu domu.
Napsal jsem před lety Blog: Topit plynem, či tepelným čerpadlem? Byl to Blog mimořádně úspěšný a já tak od Vás, do dnes, dostávám každý měsíc desítky dotazů, kde mne žádáte o aktualizaci výpočtů podle aktuálních cen energií.
Dnes Vám tedy výpočty aktualizuji na aktuální parametry domů a také aktuální ceny energií. Půjdu mnohem více do hloubky. A co více, výpočty se budu snažit udržovat stále aktuální. Tak, aby platily dnes i za deset let.
Tři důvody zmatků
Když otevřete internet, najdete mnoho protichůdných rad. Někdo Vám bude radit topit plynem, jiný tepelným čerpadlem. Někdo Vám vlastní fotovoltaickou elektrárnu doporučí a jiný bude tvrdit, že se nikdy nevyplatí. Jsou obecně tři důvody proč nacházíte tolik zmatku a protichůdných odpovědí na tak jednoduchou otázku: “Čím mám vytápět svůj dům?”
1) Sousta textů na internetu jsou skryté PR texty. Tedy texty, kdy se Vám výrobce nějaké technologie snaží vnutit myšlenku, že právě jeho výrobek je ta nejlepší možnost. Bohužel se tací často vydávají za běžné nadšené uživatele ve svých domech. Tedy zjednodušeně jde o komunikační nepoctivost v dnešním světě tak všudy-přítomnou.
2) Některé myšlenky, které čtete, byly v době svého vzniku správné. Čas však mění vstupní parametry a tím se mění také výpočty a správné výsledky. Dům postavený před deseti roky měl desetkrát větší roční spotřebu nežli dům postavený dnes. S klesající energetickou náročností se mění návratnost různých technologií. Ukážeme si za chvilku.
Pokud tedy na internetu čtete zkušenost někoho, kdo svůj dům postavil třeba i před pěti roky, pak jeho situace nebude s Vaší dnešní relevantní. Tím je orientace v problematice náročná.
3) Třetím důvodem pak jsou rozdílné velikosti domů. V porovnání efektivity vychází jinak malé domy a úplně jinak dům velký. Pokud tedy na internetu čtete zkušenost rodiny žijící ve velkém dvojdomě, nebude mít tato žádnou hodnotu pro Vás, pokud chcete stavět malý bungalov.
Tedy chceme li společně dnes najít přesné odpovědi, musíme být přesní. Málo budeme naslouchat tvrzení prodejců technologií. O to více však budeme počítat. Tedy mne čeká hodně práce a Vás hodně čtení. 🙂
Dnešní dům je jiný nežli dům postavený před deseti roky.
Za třicet let co domy stavím, prošly tyto obrovským vývojem.
V roce 2003 potřeboval Ekonomik N7 ke svému provozu 27,1 MWh/rok plynu a 3,32MWh/rok elektřiny. A měsíční náklady na energie byly 7.439,-Kč.
V roce 2013 již spotřeba plynu klesla téměř na polovinu 14,6 MWh/rok. To je efekt významně lepšího zateplení domu. A spotřeba elektřiny zůstala stejná 3,32 MWh/rok. Měsíční náklady na energie tak vyšly na 4.772,-Kč.
V roce 2023 neodebírá dům plyn žádný, protože topí tepelným čerpadlem, tedy elektřinou. Zhruba 40% elektrické energie si sami vyrobíte ve své FVE a kupujete tak jen 2,25MWh/rok. Tedy elektřinou i topíte a přesto kupujete méně elektřiny nežli domy, které dříve elektřinou jen svítily. Náklady na vytápění a svícení patrového domu 4+1 tak vyjdou na 517,-Kč měsíčně. To pokud použijeme plnou sadu dostupných technologii.
A vyplatí se použít všechny technologie? To byla moje otázka na začátku této úvahy. Odpověď i mne, starého harcovníka, překvapila. O tom však, až za chvilku.
Budoucí ceny energií.
Řešení vytápění, které namontujeme dnes do svého domu, musí být to správné také za dvacet let. K tomu nutně potřebujeme správně odhadnout vývoje cen jednotlivých energií.
Plynu je ve světě dostatek. V minulém roce byly úzkým místem přepravní kapacity. Spotřeba plynu v Evropě se postupně snižuje. Přepravní kapacity rostou. Loňská krize vedla k otevírání nových nalezišť. Tedy v krátkodobém, střednědobém i v dlouhodobém horizontu bude plynu dostatek. Cena bude již stabilní. V dlouhodobém horizontu pak předpokládám cenu plynu vysloveně nízkou.
Elektřina krátkodobě zažívá náročné období. Nutno podotknout, že pro důvody, které máme ve svých rukách a které jsme si mohli odpustit.
- Špatně plánující Francouzi museli pro plánované i naplánované údržby dočasně vypnout více jak polovinu svých jaderných reaktorů. V době levné elektřiny to nebyl nejprve problém. V době drahé elektřiny se stali hlavní příčinou dalšího brutálního růstu.
- Němci v době, kdy elekřina byla drahá, kdy Francouzi byli odstaveni, pokračovali v bláhovém zaslepení a v době velkého nedostatku vypnuli zbylé své jaderné reaktory. V době velké nouze vytvořili nouzi ještě větší. Aby se později zděsili, že drahou energií dusí svůj průmysl a možná i svoji budoucnost. Je děsné, když politiku řídí ideologie, kde má fungovat rozum.
- A konečně již před lety jsme se v Evropě rozhodli pro čisté ovzduší. A tak jsme zavedli emisní povolenky. Emisní povolenky naprosto zásadně prodražovaly výrobu elektřiny z uhelných elektráren. Z těch uhelných elektráren, které musely nastartovat místo vypnutých německých jaderných bloků. Němečtí zelení v rámci ochrany přírody vypínali čisté jaderné zdroje, aby se teď dívali, jak jejich elektrárny valí tisíce tun bordelu z komínů do ovzduší, které oni a jejich děti později dýchají. 😵💫
Elektřina prožila těžké období. Těžké období bylo způsobeno sérií nekoordinovaných špatných rozhodnutí. Kdy jedno špatné rozhodnutí nemělo žádný podstatný vliv. Série špatných rozhodnutí nám však, už dokázaly vyhnat cenu elektřiny vysoko nad dlouhodobou zvyklost. Přirozeně společně s Ruskou agresí a krátce hodně drahým plynem.
Přes všechno výše napsané i cena elektrické energie bude ve střednědobém horizontu klesat. V nejbližších pěti letech nás ještě čeká nestabilita ceny. Na spotu bude elektřina létat nahoru dolu podle toho, jak bude v severním moři foukat. V delším horizontu však dnešní masivní výstavba levných obnovitelných zdrojů i elektřinu zlevní. I u elektřiny tedy očekávám pokles budoucích cen.
Malý bungalov
Tak tedy pojďme na třech různých domech velmi přesně pochopit, co nám jaká technologie může přinést. Kolik bude stát a zdali se pořízení technologie vůbec vyplatí.
Začneme malým bungalovem. Dům řady Katka. Při referenčním vytápění plynovým kotlem, spotřebuje dům v plynu 9,92 MWh za rok a 0,33 MWh za rok na elektřinu. Tedy při vytápění plynovým kotlem bude měsíční náklad na topení, ohřev vody a svícení 2.260,-Kč.
Hned v úvodu máte dvě základní možnosti, jak měsíční náklady snížit. Můžete přidat Fotovoltaickou elektrárnu (FVE) a měsíční náklad klesne na 1.725,-Kč.
A nebo se rozhodnete plynový kotel nahradit Tepelným čerpadlem (TČ). V tom případě pak měsíční náklady klesnou na 1.508,-Kč.
Případně využijete obě tyto možnosti a místo plynového kotle namontujete Tepelné čerpadlo a ještě přidáte Fotovoltaickou elektrárnu. Pak se měsíční náklady sníží na celkem senzačních 492,-Kč. To už jsou opravdu mimořádně nízké náklady na vytápění, ohřev teplé vody a svícení.
A aby naše kalkulace byla úplná, zvažme opravdu maximalistické pojetí, kdy k předchozí sadě Tepelné čerpadlo + Fotovoltaika přidáme ještě rekuperaci. V tomto maximalistickém pojetí pak měsíční náklady klesnou na 313,-Kč.
Malý bungalov – návratnost technologií
Fotovoltaická elektrárna
Pokud jsme k plynovému kotli přidali Fotovoltaickou eletrárnu, ušetřili jsme každý měsíc, na nákladech vytápění, ohřevu teplé vody a svícení, 535,-Kč. Technologie FVE nám bude sloužit 35 let (střední hodnota). Tedy za tuto dobu nám ušetří 224.700,-Kč.
Pokud bychom pořizovali za plnou cenu bez dotace 225.000,-Kč pak pořízení fotovoltaické elektrárny nemá žádnou návratnost a tedy není ekonomicky smysluplným rozhodnutím.
Pokud využijeme dotaci programu Zelená úsporám pak se pořizovací cena sníží na 120.000,-Kč. O proti úspoře 224.700,-Kč již na prvý pohled dává smysl.
Má to ještě druhý pohled, o tom však později.
Tepelné čerpadlo
A pojďme dál. Druhou možností bylo místo plynového kotle instalovat Tepelné čerpadlo. Měsíční úspora bude v tomto případě 752,-Kč. Technologie Vám bude sloužit 20 let a za tuto dobu tedy ušetří 180.000,-Kč.Tepelné čerpadlo bez dotace pořídíte za 190.000,-Kč. S dotací pak za 90.000,-Kč.
Tedy pořizovat do malého bungalovu tepelné čerpadlo bez dotace nemá žádnou návratnost. V Česku se za poslední roky postavily tisíce malých domů s tepelnými čerpadly, kde zařízení přestane sloužit dříve nežli na sebe vydělá. Jednoduše proto, že podobný výpočet rodiny, tepelná čerpadla objednávající, neměli k dispozici. Nečekejte, že Vám prodejce tepelného čerpadla řekne, že se jeho instalace nevyplatí.
Využít dotaci na tepelné čerpadlo u nového domu je trochu složitější. Nově se však k této možnosti otevřela úplně krajní možnost, která umí i pořízení tepelného čerpadla zlevnit. S využitím této dotace je naopak pořízení tepelného čerpadla naprosto senzační investicí.
Tepelné čerpadlo + FVE
Možnost pořídit do domu Tepelné čerpadlo a zároveň Fotovoltaickou elektrárnu přinese u malého bungalovu měsíční úsporu 1.768,-Kč Životnost tepelného čerpadla bude 20 let a životnost FVE 35 let. Celková úspora, kterou Vám technologie, za dobu své životnosti, přinesou bude 584.820,-Kč (424.320,-Kč + 96.300,-). Obě technologie pořídíte za 415.000,-Kč bez dotace. Nebo za 170.000,-Kč s velkou dávkou chytrosti s dotací.
Tedy namontovat na malý bungalov zároveň tepelné čerpadlo a fotovoltaickou elektrárnu má návratnost i bez dotace. A pochopitelně velkou návratnost s dotací. Pokud své tepelné čerpadlo poháníte svojí elektřinou, kterou máte zadarmo, efekt se násobí.
Tepelné čerpadlo + FVE + rekuperace
Tato maximalistická varianta přinese každý měsíc úsporu 1.947,-Kč. Životnost rekuperace bude delší jak 45 let. Za dobu své životnosti tak technologie přinesou úsporu 606.540,-Kč (467.280,-Kč + 96.300,-Kč + 42.960,-Kč). Pořízení všech technologií Vás přijde na 535.000,-Kč bez dotací a na 185.000,-Kč s dotacemi.
Jak vidíte, bez dotací by nemělo smysl tento balík technologií do malého bungalovu pořizovat. S využitím plných dotací pak naopak ano.
Pokud u malého bungalovu uvažujete, zdali fotovoltaiku, či tepelné čerpadlo, pak tepelné čerpadlo vyjde výrazně lépe.
Druhý pohled. Porovnání pořízení investice / investování peněz.
Chceme li analyticky perfektní pohled, pak se musíme společně podívat ještě na hodnotu peněz. Tedy porovnat, kolik Vám peníze ušetří, pokud tyto investujete do nákupu dané technologie. A naopak podívat se, kolik Vám peníze vydělají, pokud byste tyto investovali třeba do nějakého akciového fondu.
Omlouvám se předem za delší text. Ovšem k úplnému porozumění je někdy třeba o chlup více písmem. A úplně rozumět Vám, mým čtenářům, dává velkou výhodu o proti běžnému stavebníkovi.
Fotovoltaická elektrárna / verzus investice
Tedy prvé, co si srovnáme, je investice do FVE. Ta Vám přinese úsporu 224.700,-Kč o proti investici 225.000,-Kč bez dotace, či 120.000,-Kč s dotací.
Pokud byste velmi konzervativně (za 4% ročně) investovali na 35 let 225.000,-Kč pak výnos za 35 let bude 887.870,-Kč tedy nekoupit fotovoltaiku a peníze investovat bude o 663.170,-Kč výhodnější.
Tedy pokud uvažujete o vlastní FVE, pak jistě s využitím dotace. Investovat 120.000,-Kč by Vám za 35 let vyneslo 473.531,-Kč. Investovat místo nakupovat FVE tedy stále bude o 248.831,-Kč výhodnější. U této možnosti však již rozumím, když se někdo rozhodne dotaci využít a se slovy o vrabci v hrsti, FVE pořídí.
Tepelné čerpadlo / verzus investice
Tepelné čerpadlo Vám za dobu své životnosti ušetří 180.000,-Kč. Potřebná investice je 190.000,-Kč bez dotace či 90.000,-Kč s dotací.
Pokud byste investovali 190.000,-Kč můžete za 20 let očekávat výnos 416.313,-Kč. Při investování částky 90.000,-Kč bude výnos 197.201,-Kč.
Tedy tepelné čerpadlo s využitím dotace téměř vyrovnává možnost investice. Bez využití dotace, pokud máte plyn na kraji pozemku, pak může být plynový kotel a investování nakonec lepší cestou.
Tepelné čerpadlo + FVE / versus investování
Kombinace tepelné čerpadlo + FVE Vám celkem ušetří 584.820,-Kč. Utratíte 415.000,-Kč bez dotace. Nebo za 170.000,-Kč s dotací.
Pokud byste investovali částku 415.000,-Kč na dobu 20 let, pak můžete očekávat výnos 909.316,-Kč. Při investici 170.000,-Kč pak výnos 372.491,-Kč. Tedy také v tomto případě bude pořízení technologií s využitím dotace vhodnější nežli investovat.
Tepelné čerpadlo + FVE + rekuperace / versus investování
A konečně poslední možnost. Sám jsem z těch čísel už unavený. 🙂 Tedy při této maximální konstelaci získáte celkovou úsporu 606.540,-Kč. Pořízení všech technologií Vás přijde na 535.000,-Kč bez dotace a na 185.000,-Kč s dotacemi.
Při investování částky 535.000,-Kč za 20 let získáte 1.172.251,-Kč. Tedy investovat bude v tomto případě jasně vhodnější nežli pořizovat technologie. Pokud však využijete dotaci a investovali byste jen 185.000,-Kč, pak by výnos byl 405.358,-Kč. Tedy také v této variantě bude pořízení technologií a využití dotace výhodnější nežli investovat s průměrným ročním výnosem 4%.
Několik drobných rad
Kde není plyn na pozemku, tam vždy vyjde lépe tepelné čerpadlo.
Předchozí výpočty jsme prováděli u pozemků, kde je plynová přípojka na hranici pozemku. Pokud máte pozemek, který plynovou přípojku nemá a bylo by nutné tuto za vyšší náklady z větší dálky realizovat, pak vězte, že investice rovnou do tepelného čerpadla se vyplatí vždy. Topit potřebujete. A nežli mrtvé peníze v plynovém potrubí v zemi, raději rovnou investujte do tepelného čerpadla.
Zvažte krb, či krbová kamna.
Do každého svého domu bych již vždy dal krb, či krbová kamna. Dostanete tak železnou rezervu pro případ nějaké velké poruchy na trase elektrického vedení. Když nejde elektřina, netopí tepelné čerpadlo ani plynový kotel. Krb Vás však zachrání.
Navíc krb přináší do domu úžasnou atmosféru. Večery s partnerem se skleničkou vína u krbu, místo u televize, jsou pro každý vztah elixírem života a radosti.
Vyhněte se elektrickému kotli a topným kabelům.
Museli byste hodně čarovat, abyste splnili podmínky energetického průkazu při vytápění elektrickým kotlem, či topnými kabely. I když byste takový trik objevili, nedělejte to. Dům vytápěný elektrickým kotlem bude mít významně nižší hodnotu. Vy naopak vždy usilujte, o co největší hodnotu svého domu. Vysoká hodnota Vám pomůže k lepší hypotéce a hlavně Vám dává svobodu.
Pokud je hodnota Vašeho domu výrazně vyšší nežli dluh bance, můžete kdykoliv dům prodat, doplatit hypotéku, vybrat rozdíl hodnoty domu a odstěhovat se kam potřebujete. Třeba za sluníčkem na Algarve.
Vyhněte se foukanému vzduchu.
V Česku teď letí trik, kdy mizerné vytápění foukaným vzduchem je vzletně označováno za vytápění tepelným čerpadlem vzduch / vzduch. Bez ohledu zvukomalebné označení se stále jedná o nejnižší standard vytápění domu. V dobrých domech se tato možnost ve světě nepoužívá. Není komfortní.
A opět významně takové vytápění snižuje hodnotu Vašeho domu. A Vy v každém kroku o co nejvyšší hodnotu domu usilujte.
Rekapitulace
No bylo to dnes hodně čísel. Připomínám, že všechny výpočty odpovídají modernímu a spíše menšímu domu. U velkého domu výpočet efektivity vyjde jinak. A já Vám i tento výpočet brzy do svého Blogu přidám.
Současné moderní domy mají velmi nízkou spotřebu. Tedy i s nejjednodušším vytápěním pomocí plynového kotle bude provoz levný.
Pokud uvažujete, zdali do svého menšího domu pořídit fotovoltaiku, či tepelné čerpadlo, pak vězte, že tepelné čerpadlo vyjde o poznání lépe.
Fotovoltaika naopak “rozkvete” právě v kombinaci i s tepelným čerpadlem.
Pokud umíte své peníze zhodnocovat, alespoň za 4% ročně, pak Vaše zhodnocení bude často vyšší nežli návratnost technologií do vašeho domu. Technologie Vás zase budou bavit a s využitím dotace se stávají ekonomicky smysluplné.
Pro malé domy mám dva tipy:
A) Tepelné čerpadlo kombinované s fotovoltaikou s využitím dotace. Využijte dotace, dokut tyto využít lze. Protože jednou dotace jistě skončí.
B) A nebo naopak nedělat nic. Ponechat plynový kotel a peníze neinvestované do hypotéky investovat do akciového fondu.
Tak snad jsem Vám dnes dal hluboké porozumění této problematice. Za spolupráci děkuji Ondřejovi Pechmanovi, který mi trpělivě tu kupu výpočtů připravil. Ať Vám naše práce přinese to nejlepší teplo Vašich domovů.
Váš David Mencl
32 komentářů k tomuto článku
Petr Nowak
dobrý den, dovolím si nejprve malou poznámku: Váš blog je skvělý a čtu ho s ohromnou chutí. Takto otevřený vhled do problematiky podaný jednoduše a pochopitelně i pro laiky se často nevidí. Jako vystudovaný ing obor automatizace současně vnímám, že ty věci jsou uvnitř mnohem složitější než se laikům jeví navenek, ale blog není místo pro vysoce odborný obsah a zásadní je nasměrování úvah správným směrem. Takže za Váš blog ohromný palec nahoru !!!
A teď již dotaz: zmiňujete, že vytápění foukaným vzduchem je nízký standard. Vím jaký je pocitový rozdíl mezi foukaným teplým vzduchem, podlahovkou/radiátory a radiačním sáláním ze zdroje tepla např kamna/krb (pro mne v pořadí komfortu min->max). Ale můžete to nějak rozvést? Resp pokud chci řízené větrání s rekuperací asi to bez foukání nejde, nebo ano? Nějaká kombinace?
David Mencl
Dobrý den Petře,
děkuji.
A je to tak. Nejvíce času mi při psaní Blogu zabere fáze “proškrávání se” do přijatelné délky a srozumitelnosti širokému publiku. Obvykle prvý den píši. A pak se dvakrát k textu vracím a hledám cestu jak tento učinit stravitelný pro většinu čtenářů. To mi dá vždy zabrat. Finální text má obvykle polovinu původních znaků.
U rekuperace se foukání nevyhnete. Pomůžete si však nastavením rekuperace na malé objemy vzduchu. Tím, že nebudete potřebovat rekuperací dodávat teplo, dostáváte velkou míru svobody, kdy rekuperace běží a v jakém výkonu. Celkem snadno naučíte na plný výkon větrat, když odejdete všichni do zaměstnání a naopak utlumit v době, kdy jste doma. Budou z tohoto vzorce krátké výjimky, například, když bude nutné vyvětrat rychle vzdušné vlhko v koupelně.
Také pokud rekuperace mění vzduch bez nutnosti vytápět prostor pro tuto najdete mnohem vhodnější místa vyústění. Tedy dá se rekuperace provést dobře.
A poslední pohled. Rekuperace zvyšuje hodnotu domu. Topení foukaný, vzduchem naopak významně snižuje. I z tohoto pohledu bych se tedy rekuperace nebál.
Jiří Berger
Dobrý den,
skvělý článek. Akorát pokud budete žádat dotaci pouze na tepelné čerpadlo, tak je dotace 100.000. Dotaci 140.000 dosáhnete v kombinaci s FVE.
Ať se Vám daří
David Mencl
Dobrý den Jiří,
děkuji. A děkuji také za upozornění. Blog jsem aktualizoval.
A zde tedy pro úplnost přesná tabulka dotací:
C.1 výměna zdrojů tepla
– TCV Tepelné čerpadlo vzduch-voda pro vytápění – dotace 80 000 Kč
– TCV+ Tepelné čerpadlo vzduch-voda pro vytápění a ohřev vody – dotace 100 000 Kč
– TC+FV Tepelné čerpadlo vzduch-vzduch nebo vzduch-voda pro vytápění a ohřev vody s podporou FV – dotace 140 000 Kč
Lukáš Valúšek
Dobrý den, Davide,
moc děkuji za Váš blog i podcast. Jako naprostý laik v tomto oboru, který tyto otázky začíná řešit v osobním životě, jsou tyto informace velmi cenné.
Nejsem si jist, zda jsem správně pochopil propočet návratnosti tepelného čerpadla dle Vaší analýzy. Pokud totiž vyměníme plynový kotel za čerpadlo v ceně 190 tis. neušetříme kromě zmiňované provozní úspory 180 tis. za 20 let také hodnotu vstupní investice za plynový kotel (a komín), kterou tak nemusíme vynaložit? Nebo je to už někde započítané? Děkuji.
Také kvituji, že zde správně podtrhujete ekonomickou výhodnost, resp. návratnost, což jsem z podcastu nepostřehl – při energetickém mixu v ČR dle OTE připadající na uhlí téměř 50 % dává FVE z pohledu ochrany ovzduší a klimatu smysl i když by to ekonomicky nevycházelo (ale chápu, že to není předmětem této analýzy).
Jinak se moc těším na část k rekuperaci.
Díky a vše dobré v novém roce.
LV
David Mencl
Dobrý den Lukáši,
Investice 190.000,-Kč je počítaná již jako rozdíl k plynovému kotli. A je tam schovaný i náklad na případnou úpravu kotelny a bojler. Tedy cenu plynového kotle již od tohoto příplatku neodečítejte. V příznivé konstelaci bude příplatek o 10.000,-Kč nižší.
Plynové kotle mají již dnes nucený oběh spalin. Nepoužíváme řešení s komínem. Proto komín neodečítám.
Energetický mix nebyl součást této úvahy. To je na samostatný Blog. Je v rukou vlády, jaký bude příští energetický mix. Předpokládám, že již kolem 20230 bude mix významně jiný nežli dnes. Očekávám výrazně více čité energie. Následně po dostavbě jaderných bloků bude uhlí blízko 0. Tedy pracovat se současným mixem by mi již nedávalo smysl.
Pěkné dny a také vše dobré v roce 2024. DM
Jakub Kozák
Dobrý den,
mám starou budovu vzhledem jako zamek a nechce se mi na ni davat solarni panely z estetickeho duvodu :-(. Co treba solarni tašky – mate prosim nejakou zkusenost? Vetsinou slysim, ze spatny vykon a moc komplikovane.
Dekuji a s pozdravem
David Mencl
Dobrý den Jakube,
Vaše úvaha je naprosto správná. Tašky budou estetickým východiskem, kde panely jsou velkým problémem. Doporučím však s instalací počkat. Dosavadní řešení jsou neadekvátně drahá a málo spolehlivá.
Za tři roky bude situace mnohem příznivější. Pokud tedy můžete počkat, pak počkejte. Pokud čekat nemůžete zvažte instalaci mimo hmotu domu. Třeba jako přístřešek pro parkovaní aut. Tím, že odtrhnete od domu začne být použití panelů snesitelnější.
Pěkné dny DM
Lukáš Kočka
Dobrý den, moc děkuji za podcast i články. Píšete, že se bude srovnání týkat 3 velikostí domů, na této stránce jsem našel malý bungalov. Možná koukám špatně, najdu prosím někde výpočty pro středně velký a velký dům? Přeji Vám hezký den
David Mencl
Dobrý den Lukáši,
Díváte se dobře. Mám výpočty hotové, leč nestihl jsem další články vydat. Doženu v prvém týdnu února.
Pěkné dny DM
Alexandr Slabý
Dobrý den Davide.
U srovnání při investování do akciových fondů si dovolím poznamenat, že výnos musí být 4% nad inflaci, protože jinak by nyní peníze naopak na hodnotě ztrácely, kdežto hodnota domu ne.
Já osobně jsem zastánce maximální investice do domu, protože je pak úžasný pocit, když vím, že případné výkyvy v ceně energie se mě defacto netýkají.
Za sebe mohu říct, že mám zděný bungalov 109m2 podlahové plochy, odporové el. topení v anhydritu a celkovou roční spotřebu za celý dům 8,5 MWh. K tomu FVE 9,9 kWp a při využití virtuální baterie (ČEZ) budu v roce 2024 platit celkově 15-16 tisíc Kč.
Za rok 2023 díky zastropování i měsíčního poplatku, protože při celkové výrobě FVE 10,5 MWh se mě silová část netýká a zrušení POZE, jsem měl roční celkové náklady el. energie úžasných 7900,- Kč.
Všem zájemcům o nový dům bych tímto rád vzkázal – využijte co možná nejvíc technologií pro dům a minimalizujte tak svou závislost na energiích zvenčí pro svou svobodu.
Přeji příjemný den.
David Mencl
Dobrý den Alexandře,
děkujeme za příspěvek. Souhlasím v podstatě se vším. Opatrný bych byl s použitím odporových drátů jako primárního zdroje tepla. Takové řešení by už dnes neprošlo energetickým průkazem. Tepelné čerpadlo v monobloku by fungovalo ještě lépe. Jinak je Vaše úvaha správná.
Uvažované dlouhodobě zhodnocení investice 4% je velmi konzervativní zhodnocení, které je snadno možné i pro investiční laiky. Například nějakým dluhopisovým fondem. Záměrně jsem použil opatrný výpočet.
Pěkné dny DM
Tomáš Ritzka
Dobrý den, na koho se můžu nejlépe obrátit když budu chtít udělat nezávislé a komplexní řešení energetiky domu? Nechci se dát pouze do rukou obchodníka, který si chce primárně pomocí hlavně sobě.
David Mencl
Dobrý den Tomáši,
Prodejce technologie Vám v 99% nedá solidní a přesný výpočet. Bohužel. Také proto ne, že technologie pak vypadají mnohem méně zajímavě.
Jste li klientem ES, pak Vám od poloviny února energetický audit provede Váš manažer projektu. Pokud klientem nejste měl by Vám ho umět připravit Váš projektant. Tam vždy záleží na zdatnosti projektanta a jeho schopnosti doučit se širší pohled na problematiku. Třeba životnosti jednotlivých zařízení. Zbytek je celkem snadný výpočet.
No a pokud Vám Váš projektant nepomůže a pokud nejste klientem ES, pak klíč najdete v tomto mém Blogu. Vydám brzo ještě pokračování pro velké domy. Tam výpočty vyjdou jiné. Pro Vás pak oba Blogy budou dobrým návodem jak problematiku sám dobře pochopit.
To je také, Tomáši, cíl mého snažení se v Blogu. Učinit Vás, mé čtenáře, nezávislé na radách odborníků. Dát Vám porozumění a tím Vás v problematice emancipovat.
Hezké dny DM
Ing. Tomáš Navrátil
Dobrý den,
vzhledem k novým požadavkům na výstavbu RD od 1.1.2022 odpadá možnost návrhu pouze plynového kotle nebo elektro kotle, protože takový dům, by bez FVE nebo rekuperace štítkem neprošel.
U novostavby RD stavebník na dotaci na FVE nedosáhne, takže z tohoto pohledu bych viděl nejvýhodnější pořídit tepelné čerpadlo a později FVE.
Ve Vašich článcích ani v podcastu jsem nepostřehl zmínku o TČ “země-voda” se zemním kolektorem. Takové řešení ve svých stavbách vůbec nevyužíváte a nenavrhujete klientům ?
Děkuji Vám předem za odpověď.
A děkuji za příjemné čtení a podcasty.
David Mencl
Dobrý den Tomáši,
Pohled energetických průkazů je teď trochu složitější. Velkou roli hraje orientace domu a míra pasivního zisku. V ideální situaci Vám i čisté řešení s plynem projde. Často není situace ideální a tam si pak snadno pomůžete třeba decentrální rekuperací. Tedy levné řešení, které Vám vyřeší průkaz. Přirozeně také často dům obsahuje řešení krbu, pak plyn opět projde snadno.
Elektro- kotel je aktuálním koeficientem v průkazu natolik znevýhodněný, že já bych tento vůbec neuvažoval.
U novostavby na dotaci na FVE dosáhnete, ale je to náročná a kreativní cesta. 🙂
Tepelné čerpadlo země / voda je řešení, které přestalo být poplatné době tak před 17 roky. Jakmile se zvýšila účinnost tepelných čerpadel vzduch / voda a tím se snížil bod bivalence nemělo smysl připlácet za drahé zemní kolektory. Dnes je ten pohled naprosto jednoznačný. U rodinného domu je tepelné čerpadlo země / voda vždy jasná chyba projektu či chyba investora. Příplatek za toto dražší řešení nemá žádnou návratnost ekonomickou.
Přeji pěkné dny DM
Martin Klikar
Dobrý den,
skvělý podcast a rozbor.
Právě jsme ve fázi výstavby nového domu developerem. Vzhledem k tomu, že stavím dům nový, jeví se mi jako přirozenější ho postavit v co nejvíc technologicky vyspělém standardu, což se mi plynový kotel moc nezdá. Především z pohledu, kdy bych chtěl za 15 let dům prodat, tak by v té době již dům s plynovým kotlem mohl mít velkou nevýhodu.
Jen ještě upřesním, že momentálně je pro dům navržen plynový kotel a FVE o výkonu 3 mwp (kvůli lepšímu energetickému štítku). Mám tedy nabídku, že lze vyměnit plynový kotel za tepelné čerpadlo s tím, ze bude potřeba udělat místo otopných těles podlahové topení s čímž se pojí zhotovení odvětrávaného podloží. V číslech to znamená, že mi odečtou 100 tis Kč za nevyhotovení plynové přípojky a kotle, ale následně investice do tepelného čerpadla, podlahového topeni, odvetravani podlaží vychází na 560 Kč.
Mám tedy následující 2 dotazy – jak se díváte na tyto varianty při velikosti domu 135 m2, který bude mít energeticky štítek A dle současných pravidel? Následně – existuje způsob jak získat dotaci na tento nový dum?
David Mencl
Dobrý den Martine.
To je hodně odpovědí, které je nutné Vám napsat.
Zaplatit 560.000,-Kč za záměnu plynového kotle za tepelné čerpadla je nabídka dnes již přímo nestydatá. 🙁
Tepelné čerpadlo stojí 200.000,-Kč špičkové v provedení monobloku. A jde o celý náklad tedy i práci i okolní materiál nutný k zapojení.
Odvětrání podloží je 24.000,- navíc zbytečných. Viz další odpověď.
Podlahové vytápění vychází dnes již velmi podobně nákladově jako radiátory. Používat v dnešní době radiátory jako standardní řešení je hodně špatný nápad. Zvláště, když Vás zajímá budoucí hodnota domu.
Tedy nabídka, kterou jste dostal je dvojnásobná, nežli je cena správná.
2.
Odvětrání podloží jsi zaslouží samostatný článek. Je důsledkem zastaralé nezávazné normy. A neochoty projektantů přemýšlet. Zjistěte si jaké máte v místě radonové riziko. Pokud nízké je odvětrání podloží více ke škodě nežli k užitku.
Zde se na svého dodavatele nezlobte. Tuto chybu dělá 9 z 10 projektantů. Bohužel si odvykáme v oboru myslet. 🙁
3.
Plynu bych se ani v budoucnu nebál. Plynu bude dostatek. U malého úsporného domu je plyn jednoznačně efektivitou nejlepší řešení. Pokud jednoduše hledáte správné řešení pak bych volil plyn a podlahové vytápění.
Pokud hledáte do budoucna vysokou hodnotu domu nezapomeňte na komín, ať si můžete přidat krb. Komín lze někdy udělat jako zavěšený venku. Ne však vždy.
4.
Pořízení tepelného čerpadla a fotovoltaiky má smysl JEN v případě, že tuto pořídíte za rozumné peníze. Pokud za to zaplatíte nesmyslně vysokou částku, pak tam není v době životnosti zařízení žádná návratnost. Tedy je to řešení výhodné jen pro toho, kdo draze namontuje. Nikoliv pro Vás a Váš rodinný rozpočet.
Přeji dobré dny DM
Ondrej Kuban
Dobrý den Davide,
děkuji za článek i podcast. Máte můj obdiv.
Mohl byste mi prosím objasnit, jakým způsobem lze získat výše uvedené dotace ve Vašem výpočtu na teplené čerpadlo a případně FVE pro novostavbu?
Pokud správně čtu pokyny NZÚ, tak dotace pro tepelné čerpadlo se primárně vztahují pro domy, které chtěji vyměnit zdroje tepla, tzn. neztahuj se na novostavby?
Obdobně je to i pro FVE.
Budu moc rád, když mi řeknete víc, k tomu, jak na Vámi uvedené dotace dosáhnout pro novostavby, když neplánuji mít pasivní dům.
Děkuji
Ondra
David Mencl
Dobrý den Ondro,
Váš dotaz mne žene do svízelné situace. 🙂
Asi víte, že pracuji pro Ekonomické stavby. Ve svých článcích a Podcastech čerpám hojně ze znalostí společnosti. Jsem s kolegy domluvený, že mnohé z těchto zkušeností a postupů a know-how otevřu ve svém Blogu širokému světu a pomohu i stavebníkům mimo ES. Ovšem mám s kolegy dohodu, že 30% nejcennějších postupů bude mít časový zámek. Tedy, že nejprve slouží klientům ES a až s odstupem tyto prozradím ostatním. Váš dodat směřuje do této skupiny znalostí.
Tedy odpovím obecně.
Je to možné. Je to složité. Rozhodně to není pro laický postup. Leč i u nového domu lze získat dotaci na FVE, rekuperaci a tepelné čerpadlo.
Někdy později k tomu i více.
Hezké dny DM
Ondrej Pospisil
Dobry den Davide,
dekuji za hezke vysvetlení ruznych technologii a jejich navratnosti(=smysluplnosti). Resime koupi novostavby maleho domu co jiz stoji a nektere z nich maji elektricky kotel, jiny TC, jiny plynovy kotel. Jak si prosim vede elektricky kotel vs plynovy kotel, z hlediska nakladu?
Dekuji
S pozdravem
Ondrej
David Mencl
Dobrý den Ondřeji,
no vidíte tato možnost mne z porovnání vypadla. Doplním zřejmě ještě. Vypadla mi proto, že je tak špatnou, že jsem tuto ani neuvažoval. 🙂
Plyn a TČ jsou si velmi blízko. A o správnosti použití často rozhodují malé okolní vlivy. Třeba zdali mám plyn blízko nebo nemám.
Topit elektrickým kotlem však za všech okolností vyjde špatně. To je řešení levné pro toho kdo dům k prodeji postavil. A řešení drahé pro toho, kdo dům bude provozovat.
Máte li možnost volby vyberte si jistě plynový kotel a nebo TČ. Pokud možnost volby nemáte vezměte dům s elektrickým kotlem a tento nahraďte TČ. Obvykle to není složité.
Pěkné dny David Mencl
Lukas
Dobrý den,
Lze také říci, že nedoporučení odporových drátů se také vztahuje na použití uhlíkových folíí spolus s FVE, které se poslední dobou tak rozmohly? Díky
David Mencl
Dobrý den Lukáši,
je to stejná množina a tedy stejné nedoporučení této možnosti.
V tabulce to vypadá o dva řády lépe nežli v reálu. V tabulce Vám prodejce ukáže kolik elektřiny si vyrobíte a kolik v vytápění spotřebujete. V celkových číslech pěkné.
Co Vám již neukáže, že ty křivky se tragicky nepotkávají. Tedy, že topení má velkou spotřebu, když FVE nedává nic nebo jen málo. A FVE má velký výkon, když nevíte co s elektřinou.
Tedy tudy cesta opravdu nevede. 🙂
Pěkné dny DM
Radek Procházka
Dobrý den, děkuji Vám za skvělí a objektivní blog, kterým se všichni učíme porozumět problematice vytápění a technolgiím výstavby.
Mám dotaz na který jsem si sám, na základě výše uvedeného, dokázal odpovědět, ale prosím raději o jeho potvrzení.. Mám bungalov RD a nyní vytápím, ohřívám a vařím na plynu. Bungalov je velký, ale dobře zateplený – svépomocí a tak má parametry spotřeby jako výše uvedený malý bungalov v článku. Kotel je se zasobníkem na vodu 48 litrů a je starý ne kondenzační (atmosferický – 20 let). Vychazí mi jako jedinná vyrianta, jeho náhrady, výměna starého plynového kotle za kondenzační nový plynový kotel, nebo jsem se v úvaze zmýlil? A případně jaká kombinace by byla nejblíže ekonomické návratnosti k životnosti vytápění?? Mně nevychází žádná jiná vyrianta pro můj bungalov s kombinací ušetřených prostředků investovat, což nyní lze i na spořících účtech (4 – 6 procent)..
Děkuji a přeji hodně čtenářů a zakazníků ES, kterým se jednou snad stanu i já i s velkým přispěním takového objektivního blogu..
David Mencl
Dobrý den Radku,
měnit starý kotel za kondenzační přinese nutnost řešit teplotní spád. Váš starý kotel zřejmě pracoval s vyšší teplotou topné vody. Topil jste do radiátoru či do podlahového vytápění? Pokud radiátor, budete s kotlem nejspíš muset vyměnit i tělesa za větší.
Jinak Vaše úvaha je správná. Tím, že máte plyn zavedený do domu je sázka na plyn ekonomicky správnou úvahou. A dalších 20 let nebudete touto volbou zklamaný. Za 20 let bude teď nově osazený kotel na hranici své životnosti. Po celou tuto dobu bude plyn ekonomicky fungovat dobře.
Je možné, že za dalších 30 let se karty rozdají trochu jinak ve prospěch elektřiny. To v případě, že Česko postaví další jaderné bloky a investuje do distribučních tras. To dnes ještě nevidíme s jistotou a je to hodně dlouhý časový horizont.
Každopádně teď Vám bude plyn sloužit dobře.
Úspora na spořících účtech je bezpečná. Výnosově však kulhá za možností využít nějaké robotické investování do akcií. Připravuji k tomu velký článek. Zhodnocení 12% ročně je tak velmi reálné a pořád solidně bezpečné. Tedy k Vaší úvaze bych jen přemýšlel zdali je spořicí účet ta nejlepší možnost.
Zde k tématu Podcast: https://podcasts.apple.com/cz/podcast/šťastný-dům/id1588230753?i=1000569245241
Přeji krásné dny David Mencl
Jiří Hebký
Dobrý den, Davide,
děkuji za super článek a podcast. Celkově informace velmi podstatné a podcast se velmi dobře poslouchá.
Chtěl jsem se zeptat, zda za ES nabízíte čistě pomoc při vyřízení dotací pro novostavbu, kde mám navržené TČ + FVE + rekuperaci. Rád bych totiž využil vašeho interního, firemního know-how a pořídil tyto technologie rovnou při stavbě domu. 🙂
Chceme začít stavět letos / možná až příští rok, ještě uvidíme. Hrubou stavbu chceme stavět ze svého a další fázi stavby již hypotékou. Máme koupený pozemek, hotový projekt a stavební povolení. Dokonce jsem do ES psal poptávku, zda byste nám dům postavili, ale nedostali jsme bohužel žádnou odpověď. Soused s vámi dokonce i letos staví…
Budu rád, když si uděláte čas na odpověď. Ještě jednou Vám děkuji za cenné informace o které se dělíte se širokou veřejností!
S pozdravem,
Jiří H.
David Mencl
Dobrý den Jiří,
děkujeme.
Podcast i Blog sebere dost času. Jsme tedy rádi, když přinášejí reálné hodnoty. 🙂
Samotné poradenství zatím ES nenabízejí. Máme to v dlouhodobých plánech. Zatím se však do toho z kapacitních důvodů neženeme. Speciálně vyřizování dotací je pak dost “crcání” na všechny strany. Potřebujete perfektní stavbu, aby vyšel test vzduchotěstnosti. Je nutné zkrotit dodavatele technologií, kteří ve svých představách o marži létají v jiném vesmíru. A je nutné pevnou rukou vést již projektanta. Protože co projekt pokazí už později nedoženete.
Pokud chcete pomohu Vám k té nabídce od ES. Ekonomky z kapacitních důvodů nedělají nabídky poptávané poštou. Když se však vydáte na schůzku do některé kanceláře, požádáte o nabídku a odvoláte se na mne, pak dostanete nabídky jistě dobrou. 🙂
Pěkné dny David Mencl
Jan Smrk
Hezký den, děkuji mnohokrát za podcast i tento blog, je pro mě zdrojem velkého množství relativních informací. Pokud vím, v podcastu jste říkal, že bude zde na blogu porovnání pro 3 typy domů. Možná koukám špatně, ale najdu prosím někde výpočty pro ostatní typy? Zajímá mě hlavně, jak je to s návratností u starého domu (kamenné zdi, 100+ let). Díky
David Mencl
Dobrý den Honzo,
mám děsivá prodlení s vydáváním některých připravených témat. Včetně porovnání dalších domů. Zároveň jsem později rozhodl využít nevýhodu prodlení ve výhodu aktualizace cen energií. Tedy vydám další porování během října s aktuální cenou energií. Cena energie ve výpočtech vytváří velké rozdíly.
Starý kamenný dům bude k těmto výpočtům naprosto nepřiléhavý. Spotřeba tam bude nesrovnatelně vyšší a tedy také návratnosti všech energií. K výpočtu nemá relevantní energetický průkaz. Tedy jen takto obecně. Pokud máte starý dům tepelné čerpadlo se Vám jistě vyplatí. Tepelné čerpadlo s FVE ještě lépe. Pokud využijete dotaci není o čem přemýšlet. 🙂
Pěkné dny David Mencl
Petr Doležal
Dobrý den,
rád bych se zeptal na zkušenosti, a případně výhody a nevýhody, podlahového vytápění zalitého již v základové desce. Krom porovnání efektivity, náročnosti a ceny celého řešení mě zajímá, i je-li takové řešení přívětivější z pohledu udržení zápor.iontů či z pohledu geopatogenních zón, či zda to nemá vliv.
Děkuji,
Petr
David Mencl
Dobrý den Petře,
tento směr je dnes už zcela překonaný. Já tento způsob realizoval naposled před 10 roky v Polsku. Výhodu jsem tam již tenkrát nenašel vůbec žádnou. 🙁
Na geopatogenní zóny vliv zcela jistě nemá.
Záporné ionty jsme v té době ještě neměřili. Tedy nemám měření. V zásadě však neočekávám podstatný rozdíl s běžným podlahovým vytápěním.
Tedy za mne není žádná výhoda, pro kterou bych toto nákladnější řešení servisně složité zvolil.
Pěkné dny David Mencl